středa 18. března 2020

Doba povirová

Co tě nezabije, to tě posílí. Pokud přežijeme – a já jsem přesvědčen, že ano –, máme se na co těšit.

Také jste žasli nad rychlostí, s jakou se náš svět dokáže přepnout do scénáře katastrofického filmu? Bez varování, bez vstupenky do multiplexu, kterou byste si nejprve někde museli koupit. A bez možnosti se rozhodnout, jestli takový film vidět chcete. 

Katastrofické filmy doby předvirové jsou další zřejmou obětí koronaviru COVID19. Jsem přesvědčen, že je už nikdy nebudeme nahlížet stejnýma očima. Se stejným: „Hmm, to se podívejme, jak se věci dokážou rychle vyvinout. Zajímavá představa…“ S pytlíkem popcornu na kolenou a jistotou, že hrůza končí, jakmile vyjdete ze sálu.

Že by posílení spočívalo právě v poučení?  Určitě o tom, jak málo stačí, aby náš pravidelný vlak vykolejil. 

O tom, jak moc jsme  závislí na podivném ukazateli s děsivým  názvem smrtnost. Který by - v případě hodnoty o řád větší (a kdo říká, že takový být nemohl?)  - znamenal totální, neřešitelnou zkázu. Útěk lékařů z nemocnic, policistů z ulic a politiků nevím odkud - možná však tuším, kam.

O tom, jak je i nejrychlejší vývoj sofistikovaných řešení příliš pomalý – a o tom, jak se v krajních případech ukážou užitečnými jednoduché kroky – neefektní, nedokonalé, ale kupodivu funkční. Ekonomie v praxi. Snížit riziko, nevycházet, nepotkávat se a když, tak s kusem látky na obličeji. A něco z fyziky navrch: Elementární překážka v proudění kapének zaskočí tam, kde nanotechnologie nestíhají. 

A snad i o tom, jak se dá porada zvládnout přes Skype – copak někomu chybí to únavné poposedávání na židlích v zasedačce? Na rozdíl od večeře s přáteli, u které si nemusíte držet dvoumetrový odstup. 

Přátelé, známí… nejspíš to byli právě oni, kteří vás v nesnázích vybavili vlastnoručně ušitou rouškou. Bez nároku na vděčnost, jen tak potichu vhozenou do vaší poštovní schránky. Nevítaný návštěvník velikosti desetiny mikrometru nás dokázal ještě trochu přiblížit - k sobě navzájem i k pevné zemi. 

Ukončete nástup, dveře se zavírají. Vlak se rozjede co nevidět. 
Příští stanice – doba povirová.

(napsáno pro CAFIN News 1/2020)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Prosíme o věcnost při komentování příspěvků.