Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2017

Controlling pro příští desetiletí

Dva nebo tři roky před koncem desetiletí přichází pravý čas ptát se, co vás čeká v období následujícím. Není třeba se obávat, z kávové sedliny zde věštit nehodlám a také k práci prognostiků chovám značnou skepsi. Mohu-li něco nabídnout, půjde výhradně o analýzu současnosti - toho, co vidím kolem sebe, když procházím nejrůznějšími podniky a čas od času mohu naslouchat potřebám jejich manažerů. Dovolil jsem si jenom jediné - domyslet do důsledků, kam nás poctivá snaha porozumět firemním procesům a jejich důsledkům nejspíš může přivést -  na prahu třetí dekády jednadvacátého století. Aby bylo jasno: korporátní úroveň nechávám mimo. Ostatně - mám pocit, že právě z této strany jsme ovlivňování víc než dostatečně. Snaha o sofistikované reporty, vytvářené co nejrychleji a hlavně - s někdy až tvrdošíjným propojením na účetní výkazy, vládne dnešnímu controllingu a je mi srozumitelná. Připomíná stárnoucí rodiče, kteří si zakládají do alba jednu po druhé pestré momentky ze života svých d...

Výsledek firmy z pohledu manažera - poprvé

V příspěvku "Ekonomický striptýz podniku" z března 2017 jsme vyzdvihli roli krycího příspěvku a hrubého zisku jako dvou "hloubkových ukazatelů", určených k řízení výkonnosti podniku, především výrobního (poskytuje-li vaše firma tvůrčí práci formou služby, například při vývoji nebo implementaci software, jsou tyto ukazatele mimořádně významné i pro vás). Označení "hloubkový" je docela na místě: ukazatele tohoto typu jsou nekomplexní (stručně řečeno, skutečný výsledek hospodaření v určitém období může být ovlivněn mnoha dalšími nezachycenými faktory), představují však jednu z mála možností, jak otevřít "černou skříňku" firmy a posuzovat stav věcí uvnitř. Asi tak, jako když kuchař zabodne dlouhou jehlici hluboko do pečínky v troubě. V následných diskuzích k tomuto tématu mne překvapilo, jak málo cílené pozornosti jsme těmto ukazatelům všichni doposud věnovali: podnikoví ekonomové nemají třeba vůbec jasno, zda krycí příspěvek (který stejně jako ...

GoodWill Hunting

Nebojte se, tohle nebude o filmu. I když, budiž zde řečeno, Dobrý Will Hunting s Mattem Damonem, Robinem Williamsem a Benem Affleckem určitě stojí za vidění... Spojení Goodwill Hunting mi přišlo na jazyk náhodou - a docela se hodí pro několik aktuálních věcí, které tvůrci filmu z roku 1997 nejspíš neměli na mysli. Mimochodem - "hon na goodwill"... nejde o příhodný název pro to, co se už pěkných pár let děje na akciových trzích,  tedy soustavný růst cen a indexů, který není a nemůže být podložen jejich účetní hodnotou? (Viz také článek "Podzimní téma" z října tohoto roku.) Nechme však makrotémata makroekonomům. Goodwill mne zajímá ještě z jiné stránky. Nechceme-li klouzat po povrchu, obvyklou definici " goodwill je rozdíl mezi aktuální tržní kapitalizací a čistým obchodním jměním firmy " musíme nechat stranou. Pro mne je goodwill bezpečná schránka, která obaluje hodnotu firmy a trochu připomíná vlaštovčí hnízdo: alespoň tím, jak je poslepována z je...

Souběh staré a nové technologie

Rozhodli jste se koupit novou lakovací komoru. Starou vytěžujete na tři směny a pomalu není čas na servis, nová slibuje navíc 25% úsporu variabilních nákladů, především laku.  Nová technologie však vyžaduje zaškolenou obsluhu, takže pro počáteční období plánujete pouze jednosměnný provoz. Cílový stav, kterého hodláte dosáhnout, je vytížení obou komor ve dvousměnném provozu. Sehnat další zákazníky (potřebujete vytížit celkem 2 x 2 = 4 směny) pro úspornější lakování přece nemůže být problém. Předpokládejme, že zákazníkům kalkulujete kusovou cenu podle doby lakování, přičemž základem je čas určený technologickým postupem. Spotřeba laku a ostatních variabilních zdrojů činí na hodinu lakování u původního řešení 1 600 korun, u nové komory jen 1 200. Fixní náklady pracoviště lakování - včetně odpisů (vyšší u nového řešení) a osobních nákladů obsluhy (vyšší u původního řešení se dvěma směnami) - jsou pro obě varianty prakticky stejné: 280 000 korun za měsíc. Při prodeji 280 hodin lakov...

Podzimní téma

Je to tady. Stárnu. Už jsem si to uvědomil. Některé věci mne neberou jako dřív a nejsou to jenom pánské časopisy. Nějak se nejsem schopen nadchnout, ani tehdy, když se o to mé okolí hodně snaží. Aby bylo jasno: vztahy nechme stranou, mluvím o odborných tématech. Průmysl 4.0, elektromobilita, autonomní řízení… Mnoho slov,  halasně a beze stopy nejistoty předjímajících výsledek soudu, který může učinit jedině budoucnost. Možný význam i sílu nových řešení respektuji, návod na zaručený úspěch v podmínkách zítřka v nich ovšem – na rozdíl od ostatních - nevidím. Na počátku internetového věku stála drobná součástka jménem tranzistor. Na svět ji přivedl Američan jménem William Shockley v roce 1947. O tomto, širší veřejnosti docela utajeném objevu jsem se dozvěděl mnohem později, v sedmdesátých létech, vlastně až tehdy, když jsem jako dítě užasle sledoval rádio, hrající na malou baterii,  bez připojení k elektrické síti (Shockley s kolegy Bardeenem a Brattainem mezitím obdrže...

Co by měl umět manažerský informační systém - v oblasti plánování

Uvažujete o pořízení manažerského informačního systému (MIS), nebo už nějaký takový vaše firma provozuje? V jednom ani druhém případě nemůže být na škodu zamyslet se, jaký užitek byste z takové investice měli požadovat především. Paradoxně, je to jako na prvním rande - o tom, co má být hlavním cílem, se jaksi nemluví. Takže naplno a pro všechny: základním účelem, pro který má smysl utrácet peníze za specifické softwarové řešení v případě MIS, je podpora, automatizace a v konečném důsledku především zrychlení procesu tvorby plánu - pro dodavatele MIS vždycky ta problematičtější stránka nabídky. Dnes víc jak dříve platí, že různé zobrazovací techniky a ostatně i analytické metody (což jsou dodavateli nejčastěji zdůrazňované funkce MIS) mohou být pokryty řadou nástrojů, z nichž některé ani nemusíte kupovat. Naproti tomu, plánování v dynamických podmínkách je stále náročnější, ačkoli na přípravu skutečně smysluplného plánu je méně a méně času. V následujícím textu jsme pro tento případ...

Prezident to neví!

V historii legalizace nelegálních příjmů, chcete-li „praní špinavých peněz“, hrál důležitou roli pojem „smurfing“ (smurfs = šmoulové, smurfing = „šmoulení“). Jde o proceduru, kdy se hotové peníze získané nelegálně dostávají na bankovní účty tak, aby nebyl zachycen jejich původ - jako anonymní vklad. Maximální velikost částky přijímané bankami anonymně je limitována zákonem - je třeba rozdělit propíranou sumičku na dostatečně malé díly a dále najít patřičný počet „šmoulů“, kteří je, takto jednotlivě rozdělené, uloží na vaše konto - bez jakékoli stopy vypovídající o jejich původu. Poněkud překvapivě s uvědomuji, že tím, kdo v roce 2017 provozuje šmoulení v největším rozsahu, nejsou narkobaroni, ale státy. Určitě ne všechny: především jde o státy, využívající systém daně z přidané hodnoty (DPH). Přiznejme si – stát daň potřebuje. Když ji vybírá z naší individuální útraty, připadá mi to dokonce spravedlivé. Kdo žije na vysoké noze, ať platí víc. Kdyby se fér...

E - BYT - DA

Podniky nežijí ve vzduchoprázdnu. V okolním prostředí jsou pro ně životně důležité dvě skupiny subjektů, které jim vdechují život prostřednictvím kapitálu - investoři a věřitelé. Komunikace s nimi se odehrává zejména prostřednictvím účetních výkazů. Moderní doba pak koncentrovala výkazy s mnoha řádky do dvou klíčových ukazatelů: EBIT a EBITDA. Oba tyto ukazatele jsou podřízeny pragmatickým zásadám: především mají sloužit rychlému porovnání - benchmarkingu, ať už jako benchmark poslouží stejný podnik v předešlých obdobích, nebo jiná firma s podobnými parametry. Benchmarking víceméně nahradil původní doporučená a všeobecně respektovaná rozmezí pro hodnoty tradičních ukazatelů - v  podmínkách globální konkurence se firma mnohem více než dříve přizpůsobuje tvrdým požadavkům přežití a působí často  v bizarních a nestandardních formách (majetek nahrazený pronájmem, minimální likvidita krytá stand-by facilitami, dlouhé splatnosti obchodních po...

Konec intervencí v Čechách

Franta, Karel a Pepa učinili před několika měsíci závažné rozhodnutí. V okamžiku náhlého prozření, za třpytivého svitu hvězd - cestou z hospody domů -, spatřili svůj život v úplně jiném světle. Karel dodnes tvrdí, že se na obloze zjevil anděl strážný, ale Franta s Pepou hovoří o ďáblovi s varovně vztyčeným prstem. Tak jako tak, všichni tři si vybavují slova, která tenkrát zazněla: „Jakým životem to žijete? Výdělky utápíte v cigaretách a alkoholu, večery trávíte na pochybných adresách a vaše manželky chřadnou, cítí se opuštěné a každým dnem méně žádané. Špatně skončíte, jestli s tím hned něco neuděláte!“ Následující sugestivně vylíčenou hrozbu se žádný z nich dodnes neodváží zopakovat. Jisté je, že onoho večera svorně přislíbili neznámé bytosti nápravu. Skončit s hospodou? Hádáte správně, tak daleko nezašli. Karel, Pepa i Franta se společně zavázali, že svou konzumaci mírně omezí, tak, aby mohli ušetřené peníze darovat manželkám - ať s nimi každý měsíc naloží,...

Ekonomický striptýz podniku: K čemu potřebujete Gross / Contribution Profit

K ocenění skutečné krásy nestačí vědět, že adeptka soutěže krásy disponuje preferovanými mírami 90-60-90. Pravdu odhalí až všemi očekávaná poslední disciplína – promenáda v plavkách. V podmínkách podnikové ekonomiky to platí podobně: firem s uspokojivou hodnotou parametrů  EBIT nebo EBITDA existuje celá řada. Chcete-li vědět více, je třeba odložit svrchní vrstvu z finančních výkazů. Podnikový striptýz může začít. Co je předmětem zahalení, na rozdíl od ženské krásy, není u podniků objektem všeobecného zájmu. Právě naopak, informační poklady zůstanou často přehlédnuty. V oficiálním českém výkaze výsledovky byly dlouho maskovány rozdílovým řádkem s názvem Přidaná hodnota. Ode dne účinnosti poslední úpravy zmizel i tento řádek. Ne, že by to příliš vadilo – jak jsme již naznačili, šlo spíše o matoucí pojem, ukrývající skutečné perly zvědavým očím. To pravé však oficiální výkaz stále neodhalil. O čem je řeč? Dva ukazatele ve formě rozdílu:...

V levém pruhu

V levém pruhu přeplněné D1 si stále častěji připadám jako osel. Nebo jako velbloud - uprostřed karavany. Nejspíš jste to už také zpozorovali: Ve chvíli, kdy rozestup aut v pravém pruhu klesne pod nějakých sto metrů, zaplní levou polovinu souvislý pás vozidel - s rozestupy minimálními, prakticky žádnými. Pruh původně určený pro rychlou jízdu se nyní šine rychlostí toho nejpomalejšího. Při respektování zákazu předjíždění zprava vytváří viník, ukrytý anonymně kdesi daleko vpředu, dokonalý špunt. Každý z ambiciózních řidičů v levém pruhu je hnán potřebou využít své právo předjíždět  (auto, do kterého nemálo investoval, ho k tomu přece kvalifikuje). Přitom vůbec nebere  v potaz fakt, že výsledek, na kterém se spolupodílí, jakékoli předjíždění znemožňuje. Levý pruh jede nezřídka pomaleji než ten pravý. Řešení? Změna paradigmatu - jako osamělý bojovník se o ni snažím již několik měsíců. Vlastním příkladem, v naději, že da...

WACC a náklady (financování) zásob

První dotaz roku 2017 v mé mailové schránce zněl zhruba takto: Jakou sazbu nákladů financování použít u zásob, dlouhodobě držených pro konkrétního zákazníka? Připomeňme na úvod, že kalkulovaná profitabilita zákazníka, vyvolávajícího požadavek na nestandardní výši zásob, by měla být snížena nejméně o čtyři  nákladové položky: náklady uložení (skladové prostory), správy (nutná péče a administrativa), pojištění (pokrytí rizik) a financování zásob. Dotaz se týká nákladů financování - nezapomeňte prosím, že ostatní položky nákladů, souvisejících s nestandardní výší zásob, bude nejspíš také třeba nějak zkalkulovat nebo odhadnout. Pro samotné financování by se měla použít nikoli sazba bankovního úvěru, ale takzvané průměrné náklady financování společnosti (tzv. WACC). V úroku za konkrétní úvěr není totiž zahrnuto, že poskytnutí úvěru je většinou podmíněno specifickými požadavky banky (např. na určitou výši vlastního kapitálu, na ur...