FINblog Tomáše Nekvapila

Listopadová mlha místo oblohy nad námi a hlodající pochybnosti o mravních zákonech uvnitř nás, to je podzim 2020. Co se týče blogu, rád bych právě teď přišel s něčím uklidňujícím, něčím, co přispěje k nalezení tak zoufale potřebných zbytků přirozeného optimismu v lidské mysli .  Bohužel, tak tomu nebude. Okolní svět uhání příliš zběsilým tempem a všeobecné uklidňování si prostě nemůžeme dovolit. Čas není hlavní problém - pro klid tu především není místo. Obří dluh přináší formulační problém:  střídavě je totiž vyjadřovaný v procentech HDP (který není produktem národním, a je tudíž ještě méně pod naší kontrolou - jak se projevilo na jaře při zastavení výroby v Auto Škoda, což byl státem neřízený, ale zato jediný faktický prototyp úplného lock-downu na našem území) a střídavě v absolutní částce (což příjde vhod, kdykoli hrozí zbytečné navýšení procenta nejen díky utrácení, ale také díky nižší procentické základně). Nezávisle na formulaci, dluh měl být zdrojem neklidu od samého p...

Ten, kdo řídil na základě plánu, nejspíš zažil volbu, připomínající dilema člověka za volantem v rychle jedoucím autě: jedu , kam svítím : myšleno je "jedu původním směrem, třeba i mimo cestu, která zatáčí". Tento příměr platí, pokud odmítáte změnit plán, ačkoli je z nějakého důvodu (díky problému uvnitř firmy nebo v jejím okolí)  jasné, že původním směrem to nepůjde. svítím, kam jedu : platí, pokud jste v existujícím plánu ochotni přehodnotit původní směr a původní cíl za podmínek, kdy se skutečnost nevyvíjí, jak jste naplánovali (což nejsnáze zjistíte z aktuálního forecastu). Stále ještě většinový přístup "jedu kam svítím" vychází z přesvědčení, že slevit z původních záměrů je výrazem manažerského selhání. Snahou udržet vše ovšem často ztrácíme šanci, získat alespoň něco - totiž nejlepší z horších výsledků, které jsou ještě dosažitelné.  Proč by tomu tak mělo být? Jsem přesvědčen, že udržení důvěry v případech, kdy se nedaří, vyžaduje nepopulární, ale nezby...

Uplatnit Paretovo pravidlo na položku, kterou nakupujete za jednoznačně určenou cenu, vypadá jako docela hloupý nápad. Copak vám někdo umožní zaplatit 20 % ceny za nádrž naplněnou palivem z 80 %? Ve výjimečném případě, jako je lidská práce, však něco podobného platí - i když ne v přímé, viditelné podobě. Myslím, že právě v této době je užitečné si tuto zvláštnost připomenout: Chtít po lidech poloviční výkon za poloviční peníze (obecně jakýkoli malý výkon za stejně malé peníze) je bláhové. Člověk zaplacený jen zpola zpravidla omezí svoji aktivitu na minimum, v mnoha případech může být celkový užitek z jeho výkonu dokonce negativní: když se opravdu naštve, může začít vědomě škodit. Je tedy docela dobře možné, že při 20 % snížení odměny klesne výkon o 80 % - samozřejmě, nikoli u dělníka na montážní lince (tam spíš přibude zmetků), ale zejména v případech, kdy práce vyžaduje specifický přístup, odhodlání, nadšení, invenci. Téměř jistě u manažerů, vývojářů, obchodníků a obdobných pro...

S procesní kalkulací Activity Based Costing se už potýkám více než třicet let - nejkomplexnější model jsem poznal hned na začátku, když jsem se živil zaváděním ERP systémů v zemědělství. Paradoxně, byť první a složitý (se stovkami aktivit, kterým se ještě říkalo po česku "výkony"), tento koncept v nás nevyvolával žádné pochybnosti: výpočetní síla se zdvojnásobuje každé dva roky, tak proč se bát, že bychom něco nezvládli. Euforie trvala celá devadesátá léta; s projekty procesní kalkulace jsem se střídavě scházel a rozcházel a možná proto jsem si skutečný stav dlouho neuvědomoval: něco není v pořádku. Ačkoli bylo úplně jasné, že v éře globální konkurence a všeobecně dostupných informací jsou režijní přirážky a krycí příspěvky pro některé typy rozhodnutí vysloveně toxické, fungující ABC kalkulací se téměř nikdo nechlubil. O něco později už nebylo složité poznat příčinu: o výpočetní výkon nešlo, ten je dostatečný prakticky od počátku. Problém byl se získáváním informací, pře...

Prospěšné věci by měli být provozovány precizně a co možná nejčastěji - nejlépe pořád, tedy soustavně. Souhlasíte? Určitě ano, odpovídám v duchu. Je tolik věcí neprospěšných až škodlivých, takže věnovat  úsilí a čas něčemu pozitivnímu na jejich úkor, to musí lahodit uchu každého opravdového profesionála. A v osobním životě? Kde bych dneska seděl, kdybych to v mládí pokaždé dokázal... Ale ouha. Tak úplně to asi neplatí. Nemá třeba smysl, od rána do večera si čistit zuby. To však neznamená, že po ranní hygieně už zbytek dne nutně strávíte činnostmi neprospěšnými, ba přímo škodlivými. I když... Zvěstovatelka Gréta si to nejspíš myslí, aspoň o mé generaci. Teď však o něčem jiném. "Precizně a soustavně" může být také vábnička, která vás má od pozitivního výsledku ve skutečnosti odvést. Ďáblovo sémě je ukryto v tom nenápadném a krčícím se písmenku uprostřed, ve spojce "a". Platí to také v controllingu, což si poslední dobou uvědomuji stále více. V centru ...

Stejná nemoc se v lidském těle projevuje u různých osob různě závažnými dopady. Platí to v případě COVID19 i pro firmy? Pokusím se na tuto otázku odpovědět "na první dobrou" - případná doplnění jsou samozřejmě kdykoli možná a vítaná. Budiž řečeno úvodem, nebudu se pouštět do spekulací, které odvětví je více či méně náchylné, kde je silnější "imunita". Stejně jako v případě obyvatel dvou různých zemí: rozdíly jsou značné, ale, upřímně řečeno, pravdivost zdůvodnění posoudit neumíme. I v rámci jedné země však existují lidé, pro které je COVID19 jen krátká epizoda nebo slabší chřipka. A jsou pochopitelně i případy opačné. Tady je na příčiny vidět mnohem lépe: o fungování lidského organizmu, na rozdíl od fungování globální ekonomiky, už přece máme docela slušnou představu. A podobně by tomu mělo být i s firmou: má-li lidský organizmus dva naprosto klíčové faktory nezbytné pro vlastní funkci: kyslík (plíce) a krev (srdce), pro podnikatelský subjekt hrají tutéž roli sc...

Otázka z mailové korespondence doby těsně předvirové  (zkráceno, upraveno) - myslím, že dostatečně zajímavá pro nás ostatní: Ekonomická poučka, že cizí zdroje zvyšují ekonomickou efektivitu podnikání, a pojmy jako daňový štít, finanční páka apod. platí, ale ne vždy. Pokud na jedné straně „leží“ peníze na účtu a na druhé straně společnost platí úroky, mám názor, že je výhodnější financování z vlastních zdrojů. Co si o tom myslíte? Odpověď: Pokud jde pouze o firmu, pak nepochybně platí, že vyšší finanční páka až do jisté úrovně (odhadem 60 - 80 % zadlužení) zvýší % účetního zhodnocení vlastního kapitálu (ROE) - což je základní ukazatel, podle kterého by měla být hodnocena společnost, pokud řekneme, že účelem její existence je vytváření bohatství pro společníky: tento ukazatel funguje podobně jako úrok z vkladu v peněžním ústavu. Jde jen o o to, jak přistoupit k penězům na běžném účtě (ať už patří společnosti, nebo jde o peníze akcionářů, kterými by mohli navýšit základní...

Co tě nezabije, to tě posílí. Pokud přežijeme – a já jsem přesvědčen, že ano –, máme se na co těšit. Také jste žasli nad rychlostí, s jakou se náš svět dokáže přepnout do scénáře katastrofického filmu? Bez varování, bez vstupenky do multiplexu, kterou byste si nejprve někde museli koupit. A bez možnosti se rozhodnout, jestli takový film vidět chcete.  Katastrofické filmy doby předvirové jsou další zřejmou obětí koronaviru COVID19. Jsem přesvědčen, že je už nikdy nebudeme nahlížet stejnýma očima. Se stejným: „Hmm, to se podívejme, jak se věci dokážou rychle vyvinout. Zajímavá představa…“ S pytlíkem popcornu na kolenou a jistotou, že hrůza končí, jakmile vyjdete ze sálu. Že by posílení spočívalo právě v poučení?  Určitě o tom, jak málo stačí, aby náš pravidelný vlak vykolejil.  O tom, jak moc jsme  závislí na podivném ukazateli s děsivým  názvem smrtnost. Který by - v případě hodnoty o řád větší (a kdo říká, že takový být nemohl?)  - znamenal...

"Můžete nám říci, proč byly náklady překročeny skoro o miliardu?" Tiskový mluvčí ministerstva mírně zbledl. Věděl, že to nebude jednoduché - a už je to tady. "Nepočítalo se s migrací dat.... ehm... a také jsme se rozhodli přejít na jednotnou datovou platformu - a samozřejmě, něco padlo na integrační vrstvu . Ale jsme přesvědčeni, že po nasazení do produkčního prostředí se nám vše vrátí…“ Záchranné lano je tu, pomyslel si. „Návratnost investice máme spočítanou, bude to  za osm let“, pokračoval už  se zřetelnou úlevou, ale také s téměř neznatelným podtónem vítězství v hlase (já osobně bych tedy návratnost osm let v IT za výhru nikdy nepovažoval).  Vypínám Radiožurnál. Ovládání na volantu, fakt skvělý vynález. Vida, jak mluví tiskový mluvčí. Nejspíš absolvent žurnalistiky. Migrace dat? Datová platforma? Integrační vrstva?  Produkční prostředí? Že by ho ve škole učili srozumitelnosti zrovna takto, těžko uvěřím. Ten člověk jeví zřetelné známky infekce, která už zř...

Globální oteplování tu nemáme odjakživa. V nepříliš vzdálené minulosti se vyskytovala období, dlouhá desítky i stovky let, kdy se naopak globálně ochlazovalo. V jedné z takových period vyrostla na severu kontinentu, nepříliš daleko od sebe, dvě města. Jejich obyvatelé žili spokojeným životem a protože tomu vždycky tak bylo, dobře věděli, že se zimní období pravidelně střídá s letním. Věděli také, že zimu dokáží přečkat v teple jen tehdy, pokud se v létě předzásobí dřevem, které těžili v blízkých lesích. Než listí ze stromů opadalo, byla kolem městských hradeb pravidelně vybudována ještě jedna hradba, z dřevěných polen. Jak polen během zimy ubývalo, ubývalo i hradeb, alespoň této poslední. S prvními jarními paprsky zmizela pravidelně i poslední polena a města se svými branami mohla opět otevřít světu. Že je něco jinak, všimli si nejprve ti nejstarší. Jednoduché vysvětlení - jarní slunce náhodou opozdilo - brzy zavrhli, bylo tomu právě naopak: zimy byly tužší a tužší, topilo se ...