Přeskočit na hlavní obsah

Snižovat mzdu není nejlepší nápad - spíš nedostatek odvahy

Uplatnit Paretovo pravidlo na položku, kterou nakupujete za jednoznačně určenou cenu, vypadá jako docela hloupý nápad. Copak vám někdo umožní zaplatit 20 % ceny za nádrž naplněnou palivem z 80 %?

Ve výjimečném případě, jako je lidská práce, však něco podobného platí - i když ne v přímé, viditelné podobě. Myslím, že právě v této době je užitečné si tuto zvláštnost připomenout: Chtít po lidech poloviční výkon za poloviční peníze (obecně jakýkoli malý výkon za stejně malé peníze) je bláhové. Člověk zaplacený jen zpola zpravidla omezí svoji aktivitu na minimum, v mnoha případech může být celkový užitek z jeho výkonu dokonce negativní: když se opravdu naštve, může začít vědomě škodit.

Je tedy docela dobře možné, že při 20 % snížení odměny klesne výkon o 80 % - samozřejmě, nikoli u dělníka na montážní lince (tam spíš přibude zmetků), ale zejména v případech, kdy práce vyžaduje specifický přístup, odhodlání, nadšení, invenci. Téměř jistě u manažerů, vývojářů, obchodníků a obdobných profesí. "Pracujeme jenom tak, jak nás platí, tedy skoro vůbec..." zní mi v uších věta zapamatovaná v mládí.

Co z toho vyplývá? Od špatně zaplacených zaměstnanců neočekávejte 10 % zvýšení výkonu, pokud jim přidáte 10 % - tahle změna je nejspíš vůbec nezvedne ze židle. O mnoho lépe je přidat 50 % - a požadovat dvojnásobný výkon. Od těch nejlepších, samozřejmě, protože druhou, horší polovinu v takovém případě vůbec nebudete potřebovat.

Poučení závěrem (díky, pane Pareto): Cesta k úsporám nevede přes plošné snižování mezd. Dvacet excelentně zaplacených lidí nahradí osmdesát s průměrnou mzdou - a ještě ušetříte za čtvrtinový pracovní prostor a osobní vybavení.

Máte-li ovšem odvahu vybrat ty správné.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

Controlling je mrtev, ať žije reporting

Přestože současný svět přináší zrychlenou dostupnost téměř čehokoli, na co si vzpomenete, doba, kterou si žádá odpovědné řešení problémů, se ani v moderním prostředí nezkracuje. Poptávat řešení přes ChatGPT čas jistě ušetří, co ovšem umělá inteligence nedokáže, je upravit a distribuovat navržené řešení tak, aby způsobilo žádoucí změnu v myšlení lidí - právě tato etapa si zpravidla žádá násobně více času. Dokud za nás nebudou kompletně myslet roboti (jednou to nepochybně nastane, jen bych se takové chvíle nerad dožil) jde o limitující faktor, má-li řešení přinést patřičné výsledky ze své realizace. Dlouhotrvající řešení se do moderní doby, mezi všechny rychle dostupné benefity, které taková doba přináší, jaksi nehodí. Těžko byste dnes akceptovali kufříkový mobilní telefon Motorola z roku 1994, vážící přes jeden kilogram - svou velikostí do dnešního světa prostě nezapadá, a řadu věcí, jako je kvalita obrazu nebo zvuku, kterou by takové zařízení s dnešní technologií mohlo poskytnout, ...