FINblog Tomáše Nekvapila

Vedle volby syntetického a analytického účtu máte ještě další možnost, jak ve firemním účetnictví rozdělit účtovanou spotřebu vstupů. Při účtování libovolného nákladového dokladu lze celou částku nebo její část přiřadit konkrétnímu nákladovému středisku. Zákon ani účetní standardy zde nic nenařizují. Volba středisek by proto měla odpovídat především potřebám řízení podniku. Výjimku představují zúčtovací a jim podobná  střediska,  jsou-li používána účetními jako technický prostředek při vedení účetnictví.  Tradiční volbou, o jejímž významu nejsou pochybnosti, je dimenze odpovědnosti. Konkrétní faktura dodavatele, týkající se například spotřeby elektrické energie, bude zaúčtována povinně na syntetický účet 502, závazně vyhrazený pro spotřebu energie. Koncovku 010 definující analytický účet, použijete podle svého rozhodnutí, v tomto případě pro elektřinu (koncovkou 020 může být odlišena spotřeba plynu). Volbou nákladového střediska (s libovolným označením, které váš účetní s...

V průběhu času roste komplexita nabízených produktů a firemní procesy se tak stávají složitějšími. Do popředí vystupuje otázka správného ocenění – „kolik má zákazník zaplatit za to, co  prodáváme, abychom neprodělali?“ Hledat odpověď v účetnictví se jeví jako logické a přirozené. A účetní? Nějak si s tím poradí. Všeobecně zavedený způsob vedení účetnictví je bohužel jen málo vstřícný vůči účelové evidenci nákladů (evidenci zaměřené na zjištění „kolik jsme spotřebovali  pro tento účel?“). Sami účetní to mohou napravit jen těžko. V pozadí stojí tradiční uspořádání dokumentů – nejčastěji faktur, které o nakoupených položkách zasílají dodavatelé při požadavku na zaplacení. Právě ony mají dokládat skutečnost – jsou prvotními účetní doklady. Pro dodavatele je účel spotřeby vedlejší – aspoň ve chvíli, kdy už existuje závazná objednávka. Na faktuře figuruje vedle ceny adresa, na kterou má být dodáno, a samozřejmě také dodávané množství – v určité dávce nebo celkem za určité období. Př...

Konec kalendářního měsíce hraje při zachycení aktuální situace firmy mnohem silnější roli, než si většina vašich kolegů ve firmě myslí. Příčina je vlastně banální a souvisí především s fakturami dodavatelů: kolegové nejspíš netuší, že žádný zákon nestanoví dodavateli povinnost posílat fakturu v každém jednotlivém případě dodávky. Ať už jde o materiál, zboží nebo službu, intervalem, který je všeobecně akceptován, dochází-li k opakovanému plnění,  je právě kalendářní měsíc. Jde o nepsané pravidlo, odpovídající dlouhodobě ustáleným zvyklostem, respektovaným prakticky po celém civilizovaném světě (v Česku jej převzala i legislativní úprava: plátci DPH mají povinnost vykazovat daň v tzv. kontrolním hlášení právě v měsíčních obdobích). Tvrzení, že informační systémy nástroje dokážou informace o hospodaření firmy poskytovat on-line, obvykle není nepravdivé. Co ovšem on-line není, jsou právě dodavatelské faktury – a také podstatná část informací o tom, co bylo spotřebováno, tedy o firemníc...

  Současné kalkulace vesměs nemají problém se správným oceněním těch položek produktu, které tvoří většinu jeho nákladů. Kupříkladu, správný způsob stanovení hodnoty materiálových vstupů je stejný jako v minulosti – pokud konstruktér navrhne produkt, z dokumentace se převezme množství spotřebovaného materiálového vstupu na jeden kus a ocení předpokládanou cenou. Jde o korektní postup, chybu ve výsledku může způsobit pouze chyba ve vstupních datech. Zásadním problémem kalkulací, pokud vycházíte z konceptu většinově uznávaného již desítky let, je použití průměrné hodnoty režijních přirážek . Režie je v tradičním postupu přiřazena průměrem na jednotku některé z dostupných hodnot, která nejlépe charakterizuje nákladovou náročnost v konkrétním případě – nejčastěji spojovanou s velikostí nebo složitostí produktu. Může jít o množství materiálu v produktu nebo jeho výrobní čas. Použití průměru místo přesné hodnoty bylo víceméně tolerovatelné, dokud zákazníci nemohli v podstatné míře rychle...

Zcela prvotní a neoddiskutovatelná role účetnictví připadá  potřebě poskytovat všeobecně respektovaný kontrolní obraz poskytovatelům kapitálu – typicky společníkům, investičním fondům, bankám. Účetní evidence, kterou ve své firmě vedete, se proto řídí pravidly – standardy, které reflektují tuto potřebu s jasnou prioritou.  Většina z těchto pravidel má podstatný vedlejší efekt a kultivuje celkovou úroveň účtování  se zásadním pozitivním dopadem pro  vnitřní řízení a controlling vaší firmy.  To ostatně přispívá k názoru, že výstupy ve formě účetních výkazů jsou optimálním nástrojem i pro tento sekundární účel. Překvapivě  tomu tak není – uveďme jeden příklad za všechny:

• Umím řídit změnu? • Umím svůj nápad zrealizovat a především prodat tak, abych vydělal? • Umím poznat, co se nedaří, bez zbytečných odkladů? Tři v úvodu položené otázky charakterizují, o co ve firmě usiluje controlling. Nasazujete-li do hry své bohatství, a samozřejmě o to více, jde-li o bohatství dalších osob, nejspíš vás budou pronásledovat každou hodinu vašeho aktivního života. Ať už máte pro ten účel pojmenovanou speciální funkci, což je dnes obvyklým standardem větších firem, nebo ponecháváte příslušné kompetence manažerům, jde o určitou formu controllingu. Controlling nebyl navržen nebo objeven, v určité více či méně zdůrazňované formě musel existovat od samého počátku podnikání.  Je možné, že bude potřeba controllingu ve firmách slábnout, třeba díky tomu, že většinu aktivit v podnikání svěříme AI? Na tuto otázku si prosím odpovězte po krátkém zamyšlení. Ústupu do pozadí v případě controllingu jistě nenahrává turbulentní situace v ekonomickém prostředí. Minimálně stejn...

Na počátku je nápad. Účetní ani controlleři vám dobrý nápad nezajistí. Chcete-li zbohatnout, musíte mít nápad. Nebo zaplatit někomu, kdo vám takový nápad přinese. Druhou nezbytností je podnik, neboli firma. Firma je nástrojem, který umožní nápad realizovat, především pak zajistit pro něj dostatečné financování. Financování neznamená nic jiného, než překonání přechodného nedostatku peněz, tedy situace, kdy musíte peněžní prostředky utrácet ještě před tím, než je začnete vydělávat. Financování přináší kapitál - bohatství někoho jiného, investora,  jako zdroj prostředků pro realizaci vašeho nápadu, spojené ovšem nutně také s ochotou investora vsadit si do hry, označované jako "podnikání". Hra zvaná podnikání  může bohatství rozmnožit, ale ve výjimečných případech, které nelze nikdy úplně vyloučit, také  zcela zlikvidovat. Lidé zpravidla nejsou ochotni obětovat domy, ve kterých bydlí ani cennosti, které zdědili po svých předcích. Tyto položky bohatství se tak kapitálem nestáv...

V aktuálním vydání podcastu Zlámaný Topol, které mi velmi mluví z duše: <poslouchejte zde> , se opět naplno projevuje důsledek zanedbání potřeby správné kalkulace, provázející lidstvo nejméně od počátku jedenadvacátého století. Neexistuje snad praktičtější ukázka, jak moc to může být škodlivé - třeba když se na půdě Evropské unie hodnotí náklady produkce elektřiny podle zjevně špatného ukazatele a vůbec nikomu to nevadí. Bývalý premiér Topolánek, o jehož vládách si můžete myslet cokoli, vystudoval strojní fakultu VUT a oblasti energetiky se věnuje dlouhodobě. Pokud se vyjadřuje k ekonomickým otázkám, evidentně ví, o čem mluví. V diskusi s Lenkou Zlámalovou ( minuta 8:1 0 a dále) došlo mimo jiné na upřednostňování obnovitelných zdrojů před elektřinou z jádra. Pana Topolánka si dovolím citovat: ... trh tak funguje, je to podle variabilních nákladů, prostě nasazuješ ty zdroje v tom merit orderu podle variabilních nákladů a v době kdy svítí a fouká jsou ty variabilní náklady takzv...