Potřetí ke kořenům: Spolehnout se na účetnictví – špatně. Nevyužít účetnictví – také špatně.

Zcela prvotní a neoddiskutovatelná role účetnictví připadá  potřebě poskytovat všeobecně respektovaný kontrolní obraz poskytovatelům kapitálu – typicky společníkům, investičním fondům, bankám. Účetní evidence, kterou ve své firmě vedete, se proto řídí pravidly – standardy, které reflektují tuto potřebu s jasnou prioritou. 

Většina z těchto pravidel má podstatný vedlejší efekt a kultivuje celkovou úroveň účtování  se zásadním pozitivním dopadem pro  vnitřní řízení a controlling vaší firmy.  To ostatně přispívá k názoru, že výstupy ve formě účetních výkazů jsou optimálním nástrojem i pro tento sekundární účel. Překvapivě  tomu tak není – uveďme jeden příklad za všechny:

Návrat ke kořenům 2: Jaká je úloha controllingu?

 • Umím řídit změnu?

• Umím svůj nápad zrealizovat a především prodat tak, abych vydělal?

• Umím poznat, co se nedaří, bez zbytečných odkladů?

Tři v úvodu položené otázky charakterizují, o co ve firmě usiluje controlling. Nasazujete-li do hry své bohatství, a samozřejmě o to více, jde-li o bohatství dalších osob, nejspíš vás budou pronásledovat každou hodinu vašeho aktivního života. Ať už máte pro ten účel pojmenovanou speciální funkci, což je dnes obvyklým standardem větších firem, nebo ponecháváte příslušné kompetence manažerům, jde o určitou formu controllingu. Controlling nebyl navržen nebo objeven, v určité více či méně zdůrazňované formě musel existovat od samého počátku podnikání. 

Je možné, že bude potřeba controllingu ve firmách slábnout, třeba díky tomu, že většinu aktivit v podnikání svěříme AI? Na tuto otázku si prosím odpovězte po krátkém zamyšlení. Ústupu do pozadí v případě controllingu jistě nenahrává turbulentní situace v ekonomickém prostředí. Minimálně stejnou silou pak působí fakt, že vyšší zapojení AI představuje další protažení rozestupu mezi tím, kdo přichází s nápadem a tím, kdo nebo co tento nápad realizuje. Není podivné, když o controllingu nemluví individuální podnikatel nebo živnostník – kladení otázek a hledání důkazů ke správným odpovědím probíhá v jediné hlavě. Podivné by bylo, kdyby rozhodující část kompetencí byla delegována jiným osobám nebo dokonce strojům a nikdo tyto otázky nevyslovil nahlas a zároveň důrazně neusiloval o jejich zodpovězení.