pátek 26. července 2024

Mé auto jezdí velmi levně - bohužel jenom z kopce

Dieselovým motorům nemůže být odzvoněno! Můj 2.0 TDi zanechává jen velmi malou uhlíkovou stopu a svými provozními náklady o parník poráží jakékoli jiné pohonné jednotky, soudě podle dat, poskytovaných jejich výrobci.

Jeden háček tu je: má měření platí pouze při jízdě z kopce. Do kopce, mám-li si skvělé parametry udržet, budu potřebovat někoho, kdo mne vytáhne nebo vytlačí.

Připadá vám to hloupé a absurdní? Předpokládám, že ano. Tak proč nám nepřipadají podobně absurdní ceny elektřiny ze solárů nebo větrníků - platné jen v případě, že fouká vítr nebo svítí slunce? Obnovitelné zdroje jsou skvělou volbou, o tom nemám žádné pochyby, proč nám ale ideologie musí zatemnit mozek v případě, kdy by měla nastoupit tvrdá čísla a racionalita? Jak si můžeme dovolit definovat optimální mix, když v přiřazení nákladů - controlleři a podnikoví ekonomové tomu říkají kalkulace - děláme takové hloupé a absurdní chyby?

Neoceňuji a neporovnávám přece jednotku produkce, ale uspokojení potřeby. Tak jako potřebu jízdy nemohu naplnit pouze jízdou z kopce, nemohu potřebu dodávky elektřiny naplnit pouze jednotkami vyrobenými za podmínek, které nastávají příležitostně. Mohu je vzít v potaz, ale samozřejmě musím počítat  s nutností zajistit energii stabilně - až na výjimky (vítané a nákladově velmi příznivé) ji totiž stabilně potřebujeme. Ano, mohu použít baterie nebo dodatečné pružné zdroje, náklady s tím související však přísluší v poměrné části každé jednotce vyrobené, když svítí slunce nebo fouká vítr - stejně tak se přece měří průměrná spotřeba  motoru ve vašem autě.

Uvádět jako nevýhodu jaderného zdroje stabilitu dodávky - když přece soláry a větrníky potřebují pružné vyvažování - je jen pokračováním základního omylu v kalkulaci. Pro stabilní část spotřeby, pro stabilní odběr musím cenu jednotky ze stabilního zdroje porovnávat s cenou ze zdroje neastabilního, navýšenou o náklady a další negativa baterií nebo pružných zdrojů. Dokud ekonomiku nenaučíme fungovat jenom za slunných nebo větrných dní, bude zřejmě jádro levnější a také čistší (nevyžaduje provoz plynové turbíny nebo dolování lithia pro případy nepřízně počasí). A sláva výjimkám: - počkáte-li s praním nebo mytím nádobí na předem neznámý okamžik, kdy vysvitne slunce nebo zafouká vítr, máte plné právo na prémii, spočívající v dočasném přebytku zdroje. Podnikoví ekonomové tomu říkají last-minute cena.

Finanční řízení je pouze nejlepší ze špatných řešení. Malé a střední firmy však mají na výběr.

Řízení ziskovosti je současně řízením výkonu vaší firmy. Z pohledu majitelů firem přece nejde o prodané kusy, hodiny, kilometry nebo tuny, ale o to, jak dobře nebo špatně firma slouží svému účelu – tedy jak  prostřednictvím zisku produkuje  bohatství svým majitelům.

Orientace na zisk neznamená, že při řízení výkonnosti vystačíte s účetní výsledovkou, tedy výkazem zisku a ztráty. Řízení prostřednictvím účetních ukazatelů, jaké je běžné u nadnárodních korporací, představuje v jejich případě  pouze nejlepší ze špatných řešení. Přeceňovat význam takové metody u malých a středních firem, stejně jako v lokálních provozech řízených zahraniční matkou, není znakem vyspělosti, naopak, vede k absenci přirozených řídících mechanismů, které potřebuje podnikatel s omezenou tržní silou k zajištění své konkurenční pozice. 

Jde mimo jiné o důslednou práci s výkonovými normami a rozpočtovými limity, předvídání budoucího vývoje, průběžné analýzy ziskovosti obchodních aktivit, úspěšnosti investic a výhodnosti outsourcovaných služeb, rozhodování o ponechání nebo redukci neprodaných kapacit a především pak o realizaci proaktivních opatření ve všech těchto oblastech. Rozhodnutí založená na striktně finančním pohledu, opírajícím se o off-line účetní závěrky, přichází se zpožděním, které je v dnešní uspěchané době těžko akceptovatelné  – pokud ovšem máte jinou možnost. Využít příležitosti nebo zamezit větší škodám vyžaduje rychlou identifikaci a rychlou reakci – a také rychle dostupná neúčetní data, resp. procedury, které je dokáží přetvořit v informace. Právě u těchto činností mají menší jednotky možná nečekanou výhodu, protože úkoly s nimi spojené jsou nejlépe řešitelné v součinnosti omezeného počtu manažerů, reprezentujícího všechny potřebné odbornosti a kompetence.

Majitel firmy vás většinou neupozorní na potřebu zmíněných procedur, ale v případě problémů se téměř jistě bude  ptát, proč nebyly zavedeny. Finanční výkazy, ukazatele a další nástroje, které provozují lidé z podnikových financí, přitom zůstávají užitečnými nástroji, jejichž vytvoření věnuje firma obrovské úsilí, pro podobné úlohy jde však pouze o jeden z více informačních kanálů, zdaleka ne dostačující.

Význam neúčetních informací dramaticky vzrostl v posledních třiceti letech – jejich potřebu  akcentovalo až působení v tvrdé konkurenci globálního trhu a jejich potenciál zároveň dramaticky navýšily možnosti nových informačních technologií. Nestačí, aby manažeři rozuměli finančním výkazům, přesně naopak, finanční výkazy musí být interpretovány manažery, odpovědnými za jednotlivé linie řízení (prodej, výroba apod.). Cílem je, aby ti, kdo se na řízení firmy podílejí, včetně manažerů financí, na základě finančních i nefinančních informací pravidelně vyhodnocovali, co se uvnitř firmy děje, a v širokém manažerském týmu – určitě ne za dveřmi finančního úseku – připravovali plány pro další období.

Nečekejte, až vás velcí pohltí nebo vytlačí z trhu. Řídit firmu podle metod, které používá Apple nebo Boeing, si mohou dovolit právě jen Apple, Boeing a jim podobní velcí hráči. Používejte zdravý rozum, který v případech, kdy nejste zahlceni komplexitou globální struktury, nalézá řešení a přináší výhody lépe, než kdykoli předtím. Na vás samotných záleží, zda k tomu ve vaší firmě vytvoříte ty správné podmínky a správné nástroje.