Jeden
(cizí) postřeh ze života: Víte, jak se odlišuje práce lékaře-internisty,
chirurga a patologa? Internista vidí relativně málo, kde se nachází problém
pacienta, má ale velmi mnoho možností jeho řešení. Chirurg uvidí podstatně víc,
na straně druhé, jeho možnosti jsou již
omezeny samotným faktem operačního řezu, jeho místem a velkostí. Patolog může
problémové místo poznat naprosto dokonale ze všech stran, ale nevyřeší už vůbec
nic.
Souvisí
tento bonmot s finančním řízením? Ano – tušíte správně. Role patologa je
údělem auditora nebo finančního analytika, který zkoumá účetnictví firmy
v minulém období. Role manažera bude hodně podobná práci chirurga: otevřít
téma (místo řezu) a v omezených podmínkách hledat řešení. Controller bude
diagnostikem, tedy internistou. Pracuje s tím co aktuálně vidí před sebou
a představuje si (využívá k tomu plánu), jak bude vývoj pokračovat. To má
obrovský význam, protože z této pozice se dá negativní vývoj ještě
zásadním způsobem zvrátit, někdy i bez zbytečného řezání.
Připomíná
to často citované floskule o ohledávání mrtvoly (práce s loňskými výkazy)
nebo řízení auta pohledem do zpětného zrcátka, které jste pravděpodobně zaslechli
od kolegů controllerů, případně konzultantů. Nikdo jim neodporuje. Jsme však
skutečně ochotni v tomto smyslu i jednat? Tato otázka mne napadla při
opětovné (kolikáté již?) diskusi o procesní kalkulaci (ABC) v jednom
podniku. Typické řešení je hledat alokační klíče nákladů na procesy a detailně
podle nich rozúčtovávat nákladové doklady. Tento postup sice lze s určitým
úsilím aplikovat. Váš podnik, respektive účetní oddělení se tak ovšem rozhodně
nestane štíhlejší. Větší potíž řešení je však s jeho – řečeno termínem
ekologů – trvalou udržitelností. Přesněji: možná s trvalou udržitelností
důvěryhodnosti jeho čísel. Klíčování faktur je pracné, klíče musí být navíc
aktualizovány. To vše lze zvládnout, pokud je projekt podnikovou prioritou.
Jakmile z výsluní ustoupí jiným tématům (přízeň vedení netrvá věčně), lze
o odpovědném vykonávání těchto nezbytných procedur vyslovit důvodné
pochybnosti. Ústup od původního záměru je pak ještě lepší reálnou variantou.
Tou horší je spoléhat se (většinou v závažných rozhodnutích o ziskovosti
produktů a jejich přípustných cenách) na čísla, která nemusí odpovídat
skutečnosti.
Přesto
cítím pokaždé určitou averzi, pokud voláme po přenesení procesní kalkulace do
oblasti přípravy plánů – nástrojem, který je ve světě dobře znám jako Activity
Based Budgeting (ABB). Upřednostnili byste, aby se o strategicky významná čísla
pro váš business starali spíše manažeři, než účetní? Pak jste u ABB správně.
Není to ani příliš časově náročné. Příslušná procedura se odehrává pouze jednou za období,
v rámci plánování. Procesní rozpočty jsou způsobem rozpočtování, který
bychom označili jako „zdravým rozumem“. Nejde o nic jiného, než sepsat
relevantní činnosti, na kterých se váš útvar podílí, a rozdělit – nadimenzovat
- rozpočtové zdroje (kapacitu lidí, budov, strojů a také peníze) právě s vědomím
toho, v jakém rozsahu bude nutno
v příštím období (jde tedy zároveň o zero-based přístup) tyto činnosti
vykonávat. Takové dimenzování potom dává dobrou možnost vypočítat souhrn
plánovaných nákladů na jednotlivé činnosti napříč středisky a zavést něco jako
„standard cost“ vašich interních aktivit. Vlastní kalkulace nákladů na proces
sčítá tyto standardní ceny realizovaných aktivit tak, jako pokladní
v supermarketu – každý zákazník může mít úplně jiný obsah nákupního
košíku. Jako ve všech případech ocenění v pevných cenách, dochází
k pravidelným revizím, zda pevné ceny aktivit odpovídají realitě – pokud
se rozpočty na střediskách (účtovat se nemusí procesně!!!) dodržují, jde o
technicky jednoduchý, víceméně hodnověrný a legitimní výpočet úplných vlastních
nákladů.
I tak jsou podobné návrhy opakovaně odmítány. Ve srovnání s účetním ABC, které
je „všeobecným standardem řešení“ přitom nejde o žádnou pitvu historie, ale o
čistou práci s budoucností. Není tedy od věci si občas připomenout, že
stokrát opakovaná floskule se nemusí nutně stát respektovanou, i pokud
s ní všichni souhlasí. Může se však stát otřepanou – a bohužel také ignorovanou.
Nezkusíte
změnu – třeba už příští rok?