Přeskočit na hlavní obsah

Ke kořenům, část čtvrtá: význam měsíční závěrky

Konec kalendářního měsíce hraje při zachycení aktuální situace firmy mnohem silnější roli, než si většina vašich kolegů ve firmě myslí. Příčina je vlastně banální a souvisí především s fakturami dodavatelů: kolegové nejspíš netuší, že žádný zákon nestanoví dodavateli povinnost posílat fakturu v každém jednotlivém případě dodávky. Ať už jde o materiál, zboží nebo službu, intervalem, který je všeobecně akceptován, dochází-li k opakovanému plnění,  je právě kalendářní měsíc. Jde o nepsané pravidlo, odpovídající dlouhodobě ustáleným zvyklostem, respektovaným prakticky po celém civilizovaném světě (v Česku jej převzala i legislativní úprava: plátci DPH mají povinnost vykazovat daň v tzv. kontrolním hlášení právě v měsíčních obdobích).

Tvrzení, že informační systémy nástroje dokážou informace o hospodaření firmy poskytovat on-line, obvykle není nepravdivé. Co ovšem on-line není, jsou právě dodavatelské faktury – a také podstatná část informací o tom, co bylo spotřebováno, tedy o firemních nákladech. Je nesporně možné a užitečné sledovat den po dni, jak se vyvíjí tržby nebo jaký je objem výroby. To, co je rozhodující, tedy kolik firma právě vydělala, však bude známo až po uplynutí celého měsíce, vlastně až několik dní po jeho ukončení – až dorazí a budou zaúčtovány všechny dodavatelské faktury, vztahující se k tomuto měsíci. Bez této části nákladů, každý měsíc trochu jinak velké, není výsledek hospodaření jistý. I pokud se tržby v průběhu měsíce vyvíjejí více než dobře, ten pravý soud nad tím, zda jde o skutečný úspěch, nelze vynést dříve, než zjistíte, jak velké jsou související náklady – všechny a v součtu. Pokud je přírůstek nákladů vyšší, než přírůstek tržeb, zvýšení prodeje neznamená zlepšení  výsledku, právě naopak.

Je tím role účetnictví při řízení firmy oslabena? V žádném případě. Účetní postupy spolehlivě shromažďují jednotlivé položky, které je třeba na konci měsíce sečíst. Je ovšem zcela zásadní, aby po ukončení měsíce došlo k co nejrychlejšímu posouzení výsledku: zpoždění informace o výsledku nelze odstranit, právě proto však není možné připustit jakoukoli prodlevu při jejím dalším zpracování.

Studujete-li účetní teorii, snadno byste mohli nabýt dojmu, že výsledek hospodaření se zjišťuje až na základě účetní závěrky – na konci účetního období, kterým zpravidla nebývá měsíc, ale rok. Důvod je víceméně zřejmý: aby byla informace použitelná pro poskytovatele kapitálu, tedy osoby vesměs neobeznámené s vývojem situace uvnitř firmy, musí být co nejpečlivěji verifikována. Postup účetní závěrky obsahuje za tím účelem mnoho časově náročných procedur – počínaje inventarizací majetku až po přecenění cizoměnových položek aktuálním kurzem. Tyto procedury trvají i v malých firmách několik týdnů – přes nesporný užitek by účetní závěrka měsíce nebyla pravděpodobně k dispozici dříve, než skončí měsíc následující.

Pro velké ani malé firmy to ovšem není důvod, proč se nezabývat průběžnými výsledky jednotlivých měsíců tak, jako by byly samostatnými účetními  obdobími – bez skutečné závěrky, pouze interně. Výsledek měsíce nebude oficiálně verifikován – pokud ovšem firmu sami řídíte, nebo se na jejím řízení podílíte, a jste v ní trvale přítomni, zatajení dopadu negativních událostí jako hlavní důvod nutné verifikace vlastně odpadá. Právě naopak – příslušné důsledky budete v účetnictví napjatě vyhlížet, alespoň potud, pokud máte zájem na tom, aby firma všemi úskalími proplula s co nejmenší újmou. Případné zkreslení výsledku, sloužící k zatajení nepříjemné pravdy, samozřejmě není vyloučeno, je však samo o sobě složitě proveditelné a riskantní, má-li uniknout pozornosti insiderů. Větší firmy věnují  i přesto značné úsilí, aby výsledky byly verifikovány alespoň interně – nejčastěji controllery. Jde o sofistikované postupy, které nejsou zadarmo, ale netrvají více než pár dní, protože probíhají neformálně a zaměřují se účelově pouze na vybraná témata. Důvěra mezi manažery, která by měla být nastolena v malých nebo středních firmách (jako jedna z mála potenciálních výhod menší firmy), může věc zásadně zjednodušit. Kde nejsou pachatelé, netřeba hledat prohřešky.

Měsíční závěrka zůstane vždy tak trochu  nevlastním dítětem účetní evidence. Přesto nemáte žádný důvod k jejímu opomíjení – a to v žádném ohledu. Co se týče vývoje podniku, jde o nejdůležitější operativní zpětnou vazbu. Není on-line, je zpožděná v řádu desítek dní, ale vedle neprověřitelných  tušení a náznaků je prvním signálem, na který je skutečné spolehnutí – pokud naučíte účetní správně ji sestavovat a správně nahlížet na její obsah. Spolupráce účetních má prvořadý význam. Na rozdíl od věcí stanovených zákonem nebo standardy je však na managementu firmy, aby jim vysvětlil, jaké jsou výstupy a s jakým účelem mají být připraveny. 

Spolehnete-li se na důvěru uvnitř manažerského týmu, bude to dokonce mnohem jednodušší, než jak by mohly naznačovat zkušenosti z velkých firem.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...