Nebojte se, tohle nebude o filmu. I když, budiž zde řečeno, Dobrý Will Hunting s Mattem Damonem, Robinem Williamsem a Benem Affleckem určitě stojí za vidění...
Spojení Goodwill Hunting mi přišlo na jazyk náhodou - a docela se hodí pro několik aktuálních věcí, které tvůrci filmu z roku 1997 nejspíš neměli na mysli. Mimochodem - "hon na goodwill"... nejde o příhodný název pro to, co se už pěkných pár let děje na akciových trzích, tedy soustavný růst cen a indexů, který není a nemůže být podložen jejich účetní hodnotou? (Viz také článek "Podzimní téma" z října tohoto roku.)
Nechme však makrotémata makroekonomům. Goodwill mne zajímá ještě z jiné stránky. Nechceme-li klouzat po povrchu, obvyklou definici "goodwill je rozdíl mezi aktuální tržní kapitalizací a čistým obchodním jměním firmy" musíme nechat stranou. Pro mne je goodwill bezpečná schránka, která obaluje hodnotu firmy a trochu připomíná vlaštovčí hnízdo: alespoň tím, jak je poslepována z jednotlivých drobných součástí. Tou drobnou součástí je každý moment, kdy obětujeme nějakou část reálných aktiv firmy, abychom posílili a rozšířili její dobrou pověst, pověst spojenou s určitými produkty nebo značkou. Firmy, které tak činí často nebo dlouhodobě, už z těchto kousků lepivého materiálu vybudovaly solidní ochrannou zeď - i v dobách bez cenových bublin pak investoři dobře chráněnou hodnotu odměňují několikasetprocentní přirážkou (pozor: podle výše uvedené definice jsou součástí goodwillu také případné bubliny - to nemá s ochranou nic společného).
Typickou "cihlou v goodwillové zdi" je vedlejší (neúčetní) efekt zakázky, kterou získáte nového významného zákazníka. Všimněte si: oznámí-li firma kotovaná na burze takovou akvizici, cena jejích akcií jde zpravidla nahoru - paradoxně však může zároveň její účetní hodnota klesnout (myslíte snad, že první referenční zakázka bude zisková? Leda omylem...). Ano, chápu, účetní standardy budou jen těžko akceptovat, aby si management mohl legitimně navyšovat výsledek o nikým nekontrolovatelnou částku zlepšené pověsti - to však v žádném případě neznamená, že určitá nová hodnota nevznikla a nemá by být nadále respektována. Argument "není to v účetnictví" řádného hospodáře těžko uklidní.
O co jde? Každá takto získaná část goodwillu splňuje legitimní definici majetku: byla jistým způsobem zainvestována a představuje potenciál budoucího užitku, který musí být v budoucnu vytěžen (nikoli bezdůvodně je majetek v účetnictví na straně "má dáti"). Koupí-li technik nový stroj, jde o odepisované aktivum, které firmě odčerpá část kapitálu. To, že má firma více majetku, je vlastně zátěží, závazkem do budoucna - musí si na něj vydělat, převedeno do účetnictví, musí z budoucích výnosů alespoň pokrýt odpisy (plus další související náklady), jinak půjde její účetní hodnota dolů. Technik logicky předem zvažuje, zda se investice vyplatí.
Prodá-li obchodník se ztrátou, aby akvíroval zákazníka, kapitál je odčerpán stejně jako v předcházejícím případě. Žádné aktivum, žádný zápis "má dáti" (= "musí pokrýt z výdělku") však v účetnictví nevznikne. Možná, že se optimismus vyplatí a zákazník přinese v budoucnu dostatečný objem zakázek pro zajištění návratnosti takové investice. A možná ne - v každém případě z toho obchodního ředitele hlava bolet nemusí, protože žádná připomínka jeho odpovědnosti (na rozdíl od případu technika) v účetních knihách nezůstane. Jde o další z mnoha případů, kdy navenek přísní a obezřetní účetní rozdávají biankošeky - v tomto případě nezaznamenáním zcela evidentně existujícího závazku. Je možné, aby to manažeři ignorovali?
Člověk nemusí být matematický génius jako Will Hunting, aby si na tuto otázku odpověděl.
Komentáře
Okomentovat
Prosíme o věcnost při komentování příspěvků.