Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana.
Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla.
Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů…“. Někde ve světě existovala hlava, a bylo jich více, ve které se ukládalo vědění v souvislostech.
A teď to hlavní: jedině vědění v souvislostech umožňuje předpověď v souvislostech. Zopakujte si prosím pro jistotu ještě jednou: Předpověď v souvislostech. Copak by mohla být užitečná nějaká jiná předpověď, předpověď bez souvislostí? Možná už tušíte, kam mířím: žijeme v postmoderní době a rozsah našeho poznání se už do žádné sebechytřejší hlavy prostě nevejde. Příliš pozdě na to, hledat kvůli předpovědi pravěké šamany nebo moudré muže středověku. Naše předpovědní indispozice je naštěstí dočasná. Jenom je příliš brzy na to, abychom rozumné předpovědi v netriviálních oblastech, třeba co budeme nakupovat nebo čím budeme jezdit za dvacet let, svěřili umělé inteligenci nějakého superpočítače.
Co mne znepokojuje, je naivita, s jakou v tomto mezidobí přijímáme předpovědi bez souvislostí. Kvantita místo kvality. Co říkají – většinou opakují jeden po druhém – v dostatečném počtu weboví influenceři, musí být pravda. Odborné články, na které se nejvíce odkazujeme, obsahují tvrzení, která nikdo nezpochybňuje. A kde jste se o nich vlastně dozvěděli? Na internetu? To nestačí - zeptali jste se pár kolegů, přece…. A objektivní statistické šetření jako vrcholný nástroj každé argumentace: většina občanů si myslí, že bude líp, tak jaká nespokojenost?
Jak už my lidé máme ve zvyku, situaci si umíme vždy ještě nějak zkomplikovat: akcie, kterým nesmyslně roste cena, jako by nenabízely odpovídající výnos jen možností svého opětovného prodeje, lehkomyslně odtrháváme od jejich fundamentu: tím není tržní cena ani EBITDA, připomínám. Měna, které vezmete zlatý nebo alespoň dolarový standard (obecně standard jakéhokoli alternativního užitku, který by mohl zabrzdit pád hodnoty k absolutní nule) není nic jiného, než měna bez fundamentu. Deset influencerů dohromady nebo jeden - ten nejpomazanější - se vyjádří a … hned je zaděláno na katastrofu.
Jak bylo řečeno: deficit věrohodných předpovědí nebude trvat dlouho. Na naší cestě se objevila nepříliš široká trhlina, kterou musíme překonat chůzí po laně. Hledat rovnováhu bosýma nohama nám může připadat po létech dlážděných chodníků obtížné a možná i zbytečné. Ale řekněte sami: je lépe vykročit na lano, aniž byste svými chodidly ucítili jeho fundamentální dotek, jenom proto, že věříte pokynům těch, kteří stojí po stranách?
Ať už se máte dobře nebo ne úplně dobře, přeji si - a přeji nám všem - , ať je nový rok úplně jiný. Fundamentálně.
