Podstatné skupině akčních filmů dnes dominuje scéna, v níž je kladný hrdina připoután k židli a z nějakého opovrženíhodného důvodu udržován v drogovém rauši, neschopný reakce. Technická řešení se mohou lišit: ve verzi 3.0 přichází každých šest hodin krásná partnerka hlavního padoucha s injekční stříkačkou, ve verzi 4.0 je židle doplněna infúzní pumpou a pravidelné dávkování je řízeno procesorem. Na tom příliš nezáleží. Pokusím se vás přesvědčit o něčem podstatnějším: tato scéna je ikonická a do jisté míry možná napovídá další cestu svým tajným poselstvím, stejně jako scéna Ježíše Krista na kříži před dvěma tisíci lety.
Protože většina přímých důkazů byla zničena nebo ztracena, historii si i já mohu vykládat po svém. Asi takto: na počátku našeho letopočtu se lidstvo dostalo na rozcestí - mezi cestou sobeckého využití moci v atraktivním obale relativního blahobytu jako odměny potenciálním vůdcům nebo jejich přisluhovačům a mezi osobní obětí s totálním nekomfortem, což jako potenciální volba dává smysl jen tehdy, pokud přidáte cosi nadpozemského: třeba zmrtvýchvstání (dnes již bohužel málo uvěřitelné).
Role příběhu a obrazu měla tehdy určitě vyšší razanci, než v době, která příběhy a obrazy generuje na výrobních linkách. Dnešní poselství jsou proto více skrytá a cesta k prozření vede déle. Lidem s nimi spojeným se musíte učit naslouchat, protože v rychlopřekladači, kterým jsme vybavili svá myšlení, mají jejich slova tendenci zaniknout jako šum. Jedním z těchto proroků je po mne už celá desetiletí Petr Robejšek. Aktuálně se pak snažím vnitřně strávit jeho následující myšlenku (volně interpretováno, doufám že bez zkreslení): svět se změní rychle, pokud dokážete zahodit své mobilní telefony.
Chcete-li se dozvědět více, vyhledejte jeho blog třeba tady: https://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php, nebo si pusťte některý z jeho rozhovorů v nezávislých médiích (požádejte někoho z přátel, pokud jste již telefon zahodili z vlastního přesvědčení - máte můj obdiv). Rád bych se vám ovšem svěřil také s vlastní variací tohoto nápadu - berte ji prosím s rezervou, rozhledem ani zkušeností panu Robejškovi nesahám ani po kolena.
Trápím se totiž následujícím myšlenkovým experimentem: možná že bojovat s ďáblem lze - omlouvám se, pane doktore, za slovník technokrata a ekonoma - nejúčinněji jeho zbraněmi. Mobilní internet je pouze prostředníkem. Živnou půdou mediální masáže, tím co jí dává tu neobyčejnou přesvědčivost, jsou přece finance a v konečném důsledku pak jejich hlavní pramen: reklama.
Představte si svět ve kterém změníme jediné: už nikdy si nikdo z nás nekoupí věc (nezvolí stranu), která byla inzerována v reklamě, nebo tak učiní jen v případě krajní nouze. Mezi námi: připadá vám to nějak těžké? Je mýdlo Dove nebo zubní kartáček Oral B něco, bez čeho nedokážete žít (možná na rozdíl od mobilního telefonu)? Vida: jednoduché "ne" je první velkým krokem k osvobození.
Domýšlím dále: filmy a sportovní přenosy bez protivných přestávek (možná už jich nebude tolik, ale co se vlastně stane, když ubydou ty, které se zaprodaly světu reklamy?) nebudou jediným pozitivním efektem. Ve hře je ještě něco - něco, co je mnohem důležitější:
Média včetně sociálních sítí, napájená reklamou, už ani netají, čím jsou komerčnímu světu užitečná: jde právě o schopnost manipulovat naším myšlením, dokonce i naším podvědomím. Hrdina připoutaný k židli a neschopný kloudné úvahy je už natolik neškodný, že hlavní padouch vychvaluje skvělé vlastnosti omamné látky přímo před jeho očima. A co je horší: tohle všechno dnes neslouží jen mýdlům a zubním kartáčkům konkrétních značek: ve prospěch zájmu mocných lze stejně tak ovlivňovat naše vnímání hodnot, což dokázala postmoderní doba neskutečně rychle uvést v život. Výsledek: tak jako můry vábené světlem lampy k ústí pasti následujeme bez přemýšlení to, co slyšíme nebo vidíme, podobně jako už léta hledáme na regálech supermarketu jenom určité produkty.
Zpět k úvodní scéně. Hrdina v sobě nachází poslední zbytky sil a vědomí, prsty nahmatá skleněný střep, přeřízne svá pouta a vytrhne si z žíly infúzní jehlu. Zatměni mysli pomíjí. K čemu je infúzní pumpa, když ztratí napojení na vaše tělo?
Přestanete reagovat na reklamu. Reklamní kampaně se najednou míjí účinkem. Akcie firem, provozujících masová média včetně sociálních sítí klesají, a obnovené konkurenční prostředí už zase generuje jejich průběžně vznikající a zanikající alternativy. Ti, kdo nás mají reprezentovat, podléhají opět přirozenému, nemanipulovanému výběru. Protože nemohou, tak se ani nemusí zaprodávat těm, kteří jim prorazí cestu do našeho podvědomí.
Naivní? Jistě: ďábel nespí a bude hledat jiné prostředky. Ani útěkem z pout akční film nekončí. Ale vybaven zdravým rozumem má hlavní hrdina opět šanci. A my začínáme věřit, že přes všechny peripetie dokáže dovést příběh ke správnému konci.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosíme o věcnost při komentování příspěvků.