V aktuálním vydání podcastu Zlámaný Topol, které mi velmi mluví z duše: <poslouchejte zde>, se opět naplno projevuje důsledek zanedbání potřeby správné kalkulace, provázející lidstvo nejméně od počátku jedenadvacátého století. Neexistuje snad praktičtější ukázka, jak moc to může být škodlivé - když merit order Evropské unie hodnotí náklady produkce elektřiny podle zjevně špatného ukazatele a vůbec nikomu to nevadí.
Bývalý premiér Topolánek, o jehož vládách si můžete myslet cokoli, vystudoval strojní fakultu VUT a oblasti energetiky se věnuje dlouhodobě. Pokud se vyjadřuje k ekonomickým otázkám, evidentně ví, o čem mluví. V diskusi s Lenkou Zlámalovou (minuta 8:10 a dále) došlo mimo jiné na upřednostňování obnovitelných zdrojů před elektřinou z jádra. Pana Topolánka si dovolím citovat:
.trh tak funguje, je to podle variabilních nákladů, prostě nasazuješ ty zdroje v tom merit orderu podle variabilních nákladů a v době kdy svítí a fouká jsou ty variabilní náklady takzvaných občasných zdrojů záporné... "
Nechme stranou "záporné variabilní náklady". Samotné rozhodování o ekonomické výhodnosti přes variabilní náklady na právě vyrobenou kilowatthodinu je kolosální chyba. To, že při jízdě z kopce klesají náklady na jízdu vaším autem na nulu, přece také nehraje žádnou roli, když vybíráte ekonomicky nejvýhodnější způsob dopravy. Proč tomu tak je? Jízda autem ani potřeba elektřiny nejsou uspokojeny jedinou dodávkou - potřebujeme napájení po nějakou dobu, stejně jako jízdu, která zahrnuje úseky z kopce i do kopce. Skutečné náklady větrníků musí být odvozeny ze schopnosti dodávat energii po delší časové období - a obsahovat v příslušné míře i náklady alternativního zdroje nebo čerpání z baterie, když vítr nefouká.
Nevyjde to nevýhodně, ale o něco méně výhodně ... hlavně objektivně.
Více <zde> .
