Net net sales: z olova zlato

Vyrobit z šedého olova blyštící se zlato byl odvěký cíl alchymistů. Správný postup hledali po staletí marně. Sotvakdo by dnes ještě věřil, že je to možné...

Hmotný svět má svoje pravidla, molekuly, atomy. Svět informací naštěstí fyzikálním principům nepodléhá. Informační zlato tak můžeme těžit z bezbřehé bažiny datových zdrojů, kdykoli k tomu máme chuť a prostředky. Vedle zázračných big data nástrojů se přitom občas uplatní nápady a triky, hodné slavných alchymistů. Omráčeni výkonností technologií bychom takové momenty neměli přehlížet - často totiž dávají význam pojmům a postupům, které používáme automaticky, bez jakýchkoli ohledů na jejich smysl a účel.

Není to dávno, aspoň z pohledu alchymie, kdy jsem se poprvé setkal s pojmem "Net Net Sales" - čtete správně, slovo net = čistý je tu za sebou dvakrát. Jak ale vyčistit už jednou čisté tržby?

Světe div se, ani mocný Google vám příliš neporadí. Server "lawinsider.com" takový pojem vysvětluje jako aktuálně  jediný seriózní zdroj, bohužel způsobem zcela odlišným, než na který jsem narazil já. V mnou sledovaném případě se, zhruba řečeno, hodnota tržeb (přesněji výkonů, ale to ponechme nyní stranou) za nějaké období ponížila o "záporné výnosy", tj. zákazníkům přiznané bonusy a slevy (= net sales) a následně pak ještě o určité náklady související s prodejem konkrétnímu zákazníkovi (= net net sales). Podle položkového výčtu bych takové náklady označil jako "přímé náklady prodeje" nebo "přímé prodejní variábly". A jakýže to tedy dává smysl?

Každý, kdo sestavoval vícestupňovou manažerskou výsledovku někde jinde, než v ryze výrobní společnosti, už nejspíš narazil na typický problém: musíte si vybrat, jestli půjdete cestou hrubého zisku (Gross Profit = tržby za produkty minus celkové náklady na získání produktů výrobou nebo nákupem) nebo krycího příspěvku (Contribution Profit = tržby minus variabilní nebo přímé náklady). Ačkoli oba tyto ukazatele, zařazené jako mezistupně ve výsledovkovém odečítání, mají svůj vlastní nezastupitelný význam (ve Finblogu jsme dříve použili přirovnání "tachometr a otáčkoměr"),  nemohou být kombinovány v jednom výkaze. Příčina je v tom, že běžný podnik (zabývající se kromě výroby i prodejem) vykazuje variabilní nebo přímé náklady kromě získání produktu také v jiných souvislostech: nejčastěji právě při jeho prodeji. Nutné pořadí odečítání v kombinované výsledovce:  tržby minus variabilní nebo přímé náklady (= krycí příspěvek) - ostatní náklady na získání produktů (= hrubý zisk) je tím narušeno, neboť prodejní variábly ani prodejní přímé náklady nedostanete nad úroveň vyčíslení hrubého zisku (nejsou spotřebovány na získání produktu). Z definice by přitom musely být zařazeny ještě o jedno patro výš (nad úroveň vyčíslení krycího příspěvku). 

Geniální řešení: snižte o jejich hodnotu tržby ještě předtím, než je použijete do výkazu, a hledat vhodné umístění mezi náklady nebude vůbec nutné. Jinými slovy: stačí na úrovni podnikového výkonu použít net net sales. Trik, kterým získáte ryzí informační zlato: výsledovku s oběma základními pohledy na původ profitability v jednom sledu, navíc s možností produktového nebo zákaznického členění v horní části (prodejní přímé náklady můžete bez námahy rozdělit do více sloupců za jednotlivé obchodní linky stejně jako tržby a přímé produkční náklady).

V nákladovém controllingu najdete přitom zlatých triků více: podobně chytrým způsobem jsme přece vyřešili problém individuálního nápočtu fixních nákladů v ABC kalkulaci  (jejich variabilizací přes dávky v jednotkách činností) nebo neexistence jednicové dávky u nákladů produktového vývoje (použitím target costing). Ale o tom možná příště...