V příspěvku "Ekonomický striptýz podniku" z března 2017 jsme vyzdvihli roli krycího příspěvku a hrubého zisku jako dvou "hloubkových ukazatelů", určených k řízení výkonnosti podniku, především výrobního (poskytuje-li vaše firma tvůrčí práci formou služby, například při vývoji nebo implementaci software, jsou tyto ukazatele mimořádně významné i pro vás). Označení "hloubkový" je docela na místě: ukazatele tohoto typu jsou nekomplexní (stručně řečeno, skutečný výsledek hospodaření v určitém období může být ovlivněn mnoha dalšími nezachycenými faktory), představují však jednu z mála možností, jak otevřít "černou skříňku" firmy a posuzovat stav věcí uvnitř. Asi tak, jako když kuchař zabodne dlouhou jehlici hluboko do pečínky v troubě.
V následných diskuzích k tomuto tématu mne překvapilo, jak málo cílené pozornosti jsme těmto ukazatelům všichni doposud věnovali: podnikoví ekonomové nemají třeba vůbec jasno, zda krycí příspěvek (který stejně jako hrubý zisk snižuje výkony firmy o určitou charakteristickou skupinu nákladů - srovnatelně s přidanou hodnotou ve "státní" výsledovce do r. 2015) počítat z přímých nebo variabilních nákladů. Pokud jde o hrubý zisk, podobné nejasnosti máme ohledně připočítání nákladů na logistiku (k obvyklým výrobním nákladům, resp. nákladům na pořízení zboží). Pedagogové nejmenované vysoké školy mi mezi řečí dokonce přiznali, že studentům prezentovali oba výše zmíněné ukazatele vlastně jako identické (což může platit, ovšem pouze v případě prodeje nakupovaného zboží).
Neexistence jednotné úpravy není přitom překvapivá. Na rozdíl od ukazatelů určených primárně třetím stranám, tedy k využití vně firmy, jako je EBIT nebo EBITDA, máme v tomto případě čest s interními nástroji, které si přirozeně přizpůsobujeme pro nejpohodlnější práci. Navíc je tu problém, že variabilní, přímé ani výrobní nebo logistické náklady nejsou nijak standardizovány, pokud jde o jejich účetní zachycení: podniky je filtrují více či méně nedokonale, nejčastěji formou na míru šité soustavy analytických účtů a středisek. Skutečným překvapením je pro mne to, že samotné přizpůsobení v podnicích je v lepším případě výsledkem intuice, v horším pak převzetí z nějakého vzoru, což funguje podobně, jako když sednete na špatně seřízené kolo s výškou sedla odpovídající úplně jiné osobě.
V jednom příspěvku nelze objasnit podrobný návod, jak oba ukazatele vyladit dle vašich potřeb, i když jde o nesmírně zajímavé téma, ke kterému se v budoucnu na tomto místě určitě několikrát vrátíme. Prozatím budiž řečeno: nejste-li obchodník přeprodávající zboží, hrubý zisk (hrubá marže), resp. krycí příspěvek (příspěvková marže) vám dávají šanci dvou rozdílných pohledů, přičemž ani jeden nelze ignorovat (viz ostatně výše zmíněný příspěvek z března 2017). Síla jejich využití je naopak v důmyslné kombinaci obou pohledů - asi jako když řidič sleduje vedle sebe otáčkoměr a tachometr. Ale o o tom zas někdy příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Prosíme o věcnost při komentování příspěvků.