Přeskočit na hlavní obsah

Bludný kruh a cesta k úspěchu

Představte si, že vlastníte výrobní linku na recyklaci plastu. Roční náklady provozu včetně mezd a odpisů jsou 10 milionů korun, ročně se vám podaří recyklovat 10 000 tun plastového odpadu. Recyklaci jako službu tedy můžete nabízet za cenu mírně převyšující 1000 Kč za tunu, část ceny převyšující 1000 Kč představuje váš zisk před zdaněním.

Na trhu se ovšem objeví konkurence, která vlastní obdobnou linku, ale tunu plastového odpadu svým zákazníkům zrecykluje za pouhých 700 Kč.
 
Dumping nebo cesta do pekla? Nikoli, pouze roční objem recyklace je na straně konkurence dvojnásobný, to znamená, že náklady o málo vyšší než 10 milionů jsou rozděleny na 20 000 tun odpadu. Zvýšení nákladů je tvořeno variabilní složkou provozních nákladů, především spotřebovanou energií a fyzickým opotřebením jednotlivých zařízení linky. Pokud linka konkurence běží denně v průměru 6 hodin a vaše pouze 3 hodiny (zbytek času čeká obsluha na další dodávku), nemusí se na nákladovém rozdílu vůbec podílet osobní náklady – jde pořád o jednu směnu. Valnou většinu nákladových položek tedy nese vaše konkurence ve stejné výši – jde o fixní náklady recyklační linky - , ačkoli objem produkce je dvojnásobný.
 
Vaše budoucnost?  Většina zákazníků, dá přednost nižší ceně, jakmile se o ní dozví. Snížit cenu? Můžete radikálně osekat náklady, ale tím určitě snížíte komfort a nejspíš i kvalitu vašich služeb pro zákazníky, a na úroveň 700 Kč za tunu se stejně nedostanete. Spíše část zákazníků opět ztratíte. Valná část úspor má přitom povahu odkladu a obvykle vyprodukuje větší problém v budoucnu  (například prodloužíte-li servisní interval výměny oleje v motorech nad lhůtu stanovenou výrobcem). Snaha o snížení nákladů celkem vede ke zvýšení nákladů na tunu. Tudy cesta evidentně nevede.
 
A přesto máme řešení. Bludný kruh je třeba rozetnout. Můj kamarád, maratónec - amatér, tomu říkal prostě: když už nemůžeš, přidej! Oslovte zákazníky, včetně těch konkurenčních, agresivní cenovou nabídkou… třeba 600 Kč za tunu. Že vás to neuživí?  Záleží na tom, jak moc si věříte, co se týká tržního podílu. Rozdíl mezi cenou 700 a 600 je zásadní… Není důvodu, abyste nezískali vyšší denní vytížení, třeba 7,5 hodiny. To ale znamená roční objem recyklace vyšší o 150%, tedy 25.000 tun. Do firmy přiteče 25.000 x 600, tj. 15 milionů korun, což by mělo stačit jak na zvýšené variábly, tak na přiměřený zisk. A na trhu pořád zbývá část zákazníků, kteří recyklují zbytečně draho…
 
Rozetnutí bludného kruhu je určitě snazší na papíře, než ve skutečnosti. Celý proces nejspíš neproběhne úplně hladce, ovládnutí trhu si možná vyžádá delší čas a vy budete muset obhájit „přechodnou ztrátu“ v obdobích, kdy získaný tržní podíl ještě nevyváží dopad snížení ceny. Je možné, že konkurence zareaguje stejným způsobem (podstatné ovšem je, že zpožděně). Bylo by chybné vidět význam popsaného postupu právě v tom, že je jednoduchý. Pravý argument „pro“ je mnohem zásadnější: v dané situaci je totiž rozetnutí bludného kruhu jedinou možností. Zapomeňte na úvahu, chce to především odvahu. Je to dobrá zpráva?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...