Přeskočit na hlavní obsah

Údržba strojů v kalkulaci

Mám rád výrobu - předpokládám, že je to o mně všeobecně známo. Mám také rád výrobní ředitele - jako partnery v diskusi. Ve výrobě není nuda, jakou jsem kdysi zažíval v bankovnictví, ačkoli mými partnery pro diskusi tam byli lidé s roční mzdou odměnou nejméně o řád vyšší - dodnes nevím proč.

Klíčem k přesným kalkulačním sazbám ve výrobě jsou často náklady na údržbu strojů. Výrobní ředitel je tady odkázán na svou pravou ruku, šéfa údržby. Být stále bankéřem, diskuse s šéfem údržby by nejspíš skončila brzy. Naštěstí pro mne, za posledních pětadvacet let jsem se už trochu poučil.

Pro vysvětlení následující ukázky: pokud vám někdo tvrdí, že pro kalkulaci jsou nejlepší přesně klíčovaná účetní data, v oblasti údržby to platí jen velmi omezeně. Přesná data vám dají pohled na určité konkrétní období. V něm se ale řada věcí odehrála  nahodile - především mám na mysli opravy nečekaných poruch. Na kalkulační sazbu by to nemělo mít vliv: dovedete si představit, jak na poradě říká controller: "sazby, účtované zákazníkům, nám vzrostly - díky náhodě"? 

Místo účetnictví musí nastoupit dlouhodobý průměr, který působení náhody v konkrétních obdobích "vyhlazuje". A tady je problém: pro opravdu dlouhodobý průměr, členěný podle strojů a zařízení, zpravidla nenaleznete spolehlivé datové podklady. Dlouhodobý průměr tohoto typu, vlastně jen jeho dobrý odhad,  mívá v hlavě šéf údržby, jde-li o člověka na svém místě. Diskuse, vedoucí k jeho získání, není jednoduchá, jak asi tušíte. Přikládám dvě ukázky - doufám že v připojených odpovědích budou pro vás poučné nebo i návodné:

Námitka: Práci údržbářů po mne chcete rozdělit nějakým poměrem. Údržbáře musíte platit ať něco dělá, či nikoliv. Rozepisovat jejich čas na jednotlivé stroje na opravy postrádá smysl.

Odpověď: Pro kalkulaci má smysl vědět, jak souvisí počet údržbářů s počtem strojů různých druhů – když se rozšiřuje výroba, vždy musí proběhnout diskuse, zda to zvládne stávající počet údržbářů, nebo budou potřeba další. Stejně tak, když se nějaký počet strojů vyřadí, ubude práce v určitém rozsahu.  Ta souvislost tam prostě nějaká je a já jen chci, aby náročnost na údržbu byla korektní součástí ceny práce stroje, kterou zákazník musí zaplatit… Prostě něco ve smyslu: „na tuto linku potřebuji půl pracovního úvazku údržbáře, protože kdybych koupil dvě další, bude mi právě jeden člověk na údržbě chybět…“

Námitka: ND na jednotlivé stroje nerozepisuji. Nakupujeme pouze nejnutnější a jsou to nárazové nákupy. Pět let nakupujeme na ten stroj díly za x kč, šestý rok za desetkrát tolik.... Pokud to budete chtít rozepsat, dostanete čísla bez souvislosti

Odpověď: Do značné míry platí totéž, co jsem napsal výše. Jednotlivé poruchy jsou nahodilé podobně jako u auta, kterým jezdím,  ale - i když to nikdy nestanovím přesně -, můžu říci, že za dobu, kdy stroj nebo auto budu užívat, se vyskytne určitý počet údržbových úkonů včetně oprav typických poruch, kterým lze přiřadit určitou finanční náročnost (zbytek, různé zásahy vyšší moci, v tom samozřejmě nebudou – nepočítáme s nimi ani nikde jinde). Když podělím celkový odhad celkovou dobou využitelnosti, ke které jsem odhad vztáhnul (například 6 milionů korun 12 let), dostanu roční číslo, které by bylo optimální do kalkulace.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

Controlling je mrtev, ať žije reporting

Přestože současný svět přináší zrychlenou dostupnost téměř čehokoli, na co si vzpomenete, doba, kterou si žádá odpovědné řešení problémů, se ani v moderním prostředí nezkracuje. Poptávat řešení přes ChatGPT čas jistě ušetří, co ovšem umělá inteligence nedokáže, je upravit a distribuovat navržené řešení tak, aby způsobilo žádoucí změnu v myšlení lidí - právě tato etapa si zpravidla žádá násobně více času. Dokud za nás nebudou kompletně myslet roboti (jednou to nepochybně nastane, jen bych se takové chvíle nerad dožil) jde o limitující faktor, má-li řešení přinést patřičné výsledky ze své realizace. Dlouhotrvající řešení se do moderní doby, mezi všechny rychle dostupné benefity, které taková doba přináší, jaksi nehodí. Těžko byste dnes akceptovali kufříkový mobilní telefon Motorola z roku 1994, vážící přes jeden kilogram - svou velikostí do dnešního světa prostě nezapadá, a řadu věcí, jako je kvalita obrazu nebo zvuku, kterou by takové zařízení s dnešní technologií mohlo poskytnout, ...