V diskuzích
o konkurenceschopnosti Českých drah na trati Praha – Ostrava jsem zaslechl
argument znějící zhruba takto: V provozních
nákladech na jedno sedadlo – nepochybně díky provozním zkušenostem a osvědčeným
technickým řešením - je státní
přepravce jasným vítězem, takže odolat tlaku konkurence nebude vlastně příliš
složité.
V duchu vidím majitele prázdné restaurace nebo neobsazeného hotelu, jak se utěšují myšlenkou, že v této situaci jim vlastně klesají náklady na jedno místo. Už jen krůček k myšlence, že omezovat (prázdnou) kapacitu je vlastně kontraproduktivní a že každý další zákazník je spíše na obtíž, protože obsazené místo jsou vlastně jen další náklady… Směšné ? Nevhodný ukazatel vyvolá často nevhodné jednání. Řekni lidem, jak budou měřeni, a oni se budou chovat tak, aby právě v tomto měřeném ukazateli obstáli. Zda přitom budou respektovat ještě jiné principy, třeba zdravý rozum, je otázkou. Pohled na prázdné vagóny nasvědčuje spíše negativní odpovědi.
V dnešní podivuhodné době jezdí na našich silnicích ještě podivuhodnější ostře žluté autobusy, které ve standardu přepravy převyšují konkurenci o několik tříd a přesto při srovnatelných cenách svému majiteli vydělávají. Je třeba si uvědomit, že to vše je umožněno z pohledu zákazníka „špatnou hodnotou“ v jednom jediném ukazateli: (nízký) počet volných sedadel při odjezdu.
Být železničářem, moc klidný bych nebyl.
V duchu vidím majitele prázdné restaurace nebo neobsazeného hotelu, jak se utěšují myšlenkou, že v této situaci jim vlastně klesají náklady na jedno místo. Už jen krůček k myšlence, že omezovat (prázdnou) kapacitu je vlastně kontraproduktivní a že každý další zákazník je spíše na obtíž, protože obsazené místo jsou vlastně jen další náklady… Směšné ? Nevhodný ukazatel vyvolá často nevhodné jednání. Řekni lidem, jak budou měřeni, a oni se budou chovat tak, aby právě v tomto měřeném ukazateli obstáli. Zda přitom budou respektovat ještě jiné principy, třeba zdravý rozum, je otázkou. Pohled na prázdné vagóny nasvědčuje spíše negativní odpovědi.
V dnešní podivuhodné době jezdí na našich silnicích ještě podivuhodnější ostře žluté autobusy, které ve standardu přepravy převyšují konkurenci o několik tříd a přesto při srovnatelných cenách svému majiteli vydělávají. Je třeba si uvědomit, že to vše je umožněno z pohledu zákazníka „špatnou hodnotou“ v jednom jediném ukazateli: (nízký) počet volných sedadel při odjezdu.
Být železničářem, moc klidný bych nebyl.
Komentáře
Okomentovat
Prosíme o věcnost při komentování příspěvků.