Jakou hodnotu má ušetřená kapacita?

A máme tu další, opět velmi zajímavý dotaz. Doporučuji, udělejte si vlastní názor, než si přečtete odpověď:

 

Dobrý den pane Nekvapile,
obracím se na Vás s dotazem týkající se vyhodnocení projektů. V souvislosti s nějakým optimalizačním projektem, kdy dojde například ke zkrácení výrobního času, zmenší se nároky na pracovní prostor, uspoří se výrobní čas člověka (= uvolnění lidské kapacity), sníží se materiálové náklady apod., dojde ve finále ke snížení nákladů na jednotku a jsme schopni vyčíslit řekněme "čistý ekonomický přínos". Nicméně u nás ve firmě existuje ještě ten názor, že přínos není jen ve snížení výrobních nákladů, ale je zde také "jistý" další přínos ve výši toho, jak využiji uvolněnou kapacitu, a existují zde jisté tlaky zahrnout v nějaké podobě i tyto (mohou být dosti významné) "hypotetické budoucí výnosy resp. zisky" - realizované v podstatě již na jiném pracovišti - do vyhodnocení a kalkulace přínosu oněch dílčích optimalizačních projektů. Přiznám se, že si takové vyhodnocení se zohledněním nějakých teoretických možných budoucích výnosů nedokážu dost dobře představit, resp. ani netuším jak takové budoucí využití uvolněné kapacity (plochy, lidských zdrojů)  uchopit, jak to vyčíslit…

Odpověď: Jestli dobře rozumím, bráníte se napočítávat na výnosy z dosažených kapacitních úspor ještě jakýsi "ziskový potenciál", daný obecnou možností uspořenou kapacitu nějak uplatnit. Podle mého  je váš odpor správný, alespoň za běžných okolností. Uspořená kapacita má totiž pozitivní efekt JEN za předpokladu, že bude následně využita. Kdyby alespoň nějaký následný záměr neexistoval, fakticky by "čistý ekonomický přínos" úspory byl nula (téměř vždy je ovšem možné zrealizovat záměr podeje). Pravda je tedy taková, že by se mělo vždy počítat s časovou hodnotou peněz a efekt úspory započítávat diskontovaný podle času, kdy se uspořenou kapacitu podaří využít nebo kdy bude reálné výnos z jejího prodeje inkasovat. Když započítáváte efekt hned, nediskontovaný, a priori již předpokládáte, že uvolněné zdroje (lidé, plocha, stroje atd.) budou okamžitě využity (!).

Na straně druhé, dojde-li k využití takto uspořené kapacity, v zásadě to bude za zcela běžných podmínek, to znamená  "jenom za náklady" (...a platí to jenom přibližně - viz dále). Nákladové ohodnocení se použije jen proto, že by mělo plus minus odpovídat "tržní" ceně (za metr2, za hodinu práce atd.) neboť do nových budoucích projektů by vždy měla existovat alternativní možnost kapacitu koupit. Reálná úspora je pak jen v tom, co ušetříte, když koupit nemusíte. Cena ušetřené kapacity, pro kterou máte využití, tak není dána náklady vaší firmy, ale celkovými náklady, s jejichž vynaložením byste mohli potřebnou kapacitu pořídit nejlepším náhradním způsobem (a v případě nevyužití naopak, za kolik by šla prodat). Účetní uspořené náklady ukazují jen jakýsi - snad střízlivý - odhad poměrů na trhu.

Jen v mimořádných případech ZCELA jedinečných "nedostupných" zdrojů, by mohlo dojít i k úvaze, kterou naznačují vaši oponenti. Představte si třeba, že použitím letecké přepravy místo auta (optimalizační projekt) získáte volnou kapacitu času nějaké naprosto jedinečné celebrity typu Stinga nebo Eltona Johna, a můžete uspořádat ještě jeden koncert. Celý výnos dodatečného koncertu je pak logicky svázán se zajištěním letadla.  V takových případech se osvědčí další dobrá rada, a sice: Správně bychom NIKDY neměli oceňovat přínosy projektů jednotlivě, ale vždy celkové přínosy zvolené reálně proveditelné kombinace projektů za nějaké delší období - například můžeme posuzovat různé varianty tříletého investičního plánu v různých variantách, (1) s letadlem a koncertem, nebo (2) bez nich a s ušetřenými penězi za letadlo co nejlépe využitými. Úvahy o využití nebo nevyužití tím odpadnou.

 

Pro úplnost, uvolněná kapacita, pro kterou nebude v nějaké variantě plánu žádné využití, by měla být do pozitivních efektů započítána jen možným výnosem z prodeje (je-li vůbec prodej reálný) s příslušným časovým odkladem, odpovídajícím možnosti nalézt kupce a prodej zrealizovat.