Přeskočit na hlavní obsah

Kolik stojí rychlá jízda (varianční analýza v praxi 1)

Cestou k moři jste plánovali  projet 90 litrů nafty za předpokládanou cenu 30 korun, to představuje zátěž pro váš rozpočet celkem dva tisíce sedm set. Ve skutečnosti jste spotřebovali 100 litrů, které jste nakoupili za třicet tři, to je zásek o 600 korun hlubší. O kolik jste tedy chudší čistě proto, že jste na prázdné noční dálnici stiskli plynový pedál až k podlaze? (Zbylá část zmíněného záseku, související s vyšší cenou, je bohužel způsobena vývojem ceny ropy.)

Výpočet č.1: Viděno zpětně, při dodržení 90 litrů spotřeby byste platili 90 x 33, to je 2970. Spočítaný rozdíl do 3300 = 100 x 33, přesně 330 korun, padá na vrub vášni pro rychlou jízdu.

Kdybyste však chtěli vědět předem (výpočet č.2), kolik se platí za nedostatek sebekontroly, vaše plánování by vám přisoudilo 100 x 30, tedy rovné tři tisíce. To jsou ale navíc  jenom tři stovky (vyjádřeno rozdílem, = 3000 – 2700).

300 nebo 330? Co je správně?

Správně může být obojí. Příčinou rozdílu je tzv. kvadratická odchylka. Když si v grafu nanesete na osu x jednu veličinu jak v plánové, tak ve skutečné hodnotě a úsek mezi jednou a druhou hodnotou označíte jako delta x, obdobně to uděláte na ose y, je grafickým znázorněním kvadratické odchylky plocha malého obdélníčku se stranami delta x a delta y. U nás jde o rozdíl ceny 3 (jako delta x) krát rozdíl množství 10 (jako delta y), tedy právě oněch 30 korun mezi oběma hodnotami.

Pokud vyjdete z hodnot plánu, což je u nás výpočet č.2, kvadratickou odchylku "hrnete před sebou", takže ve vyjádřeném rozdílu nebude započítána a zůstane ve zbytku. Naopak, u výpočtu č.1, kdy je propočet založen na úpravě skutečnosti, vtáhnete tuto odchylku „pod sebe“, tedy do spočítaného rozdílu. Proto nám pod č.1 vyšlo o třicet více.

Přiřazení kvadratické odchylky na jednu nebo druhou stranu ovšem nehraje nijak zásadní roli, nejsou-li rozdíly plán/skutečnost velké: např. jsou-li obě veličiny odchýlené od plánu +10%, je kvadratická odchylka 0,1 x 0,1=+1%. Významný zjevně není ani rozdíl v našem případě

Chcete i přesto vědět, co je správnější? Patří oněch třicet navíc do pokuty za nestřídmost, nebo zbývají na druhou část rozdílu, zaviněnou vyšší cenou? Jinými slovy: kdo může za to, že vyšší než plánovaná cena působila  negativně (nebo nižší cena pozitivně) také na vyšší než plánované množství? V praxi controllera – v realitě podnikového plánování - bude rozhodovat, zda osoba odpovědná za nákupní cenu v plánu má garantovat tuto cenu pro jakékoli spotřebované množství (nepochybně platí u komodit, jako je elektřina nebo nafta – náš případ je tedy rozhodnut), nebo jen pro plánované množství (což platí tím více, čím více jde zdroj nekomoditního charakteru, kde se zřejmě vyjednává cena vždy současně s množstvím).

Pokud rejdařství nakupuje tankery, je zcela jasné, že při nákupu čtyř lodí se podaří vyjednat cenu za kus v úplně jiné výši, než pokud jedná o jen třech. (Nikoli nutně nižší – co když třeba všechny lodě mají být vyrobeny v omezeném čase, do určitého „horkého“ termínu…). Ten, kdo v plánu nestanovil množství správně, si v takové situaci spravedlivě připíše navíc i odchylku z vyšší ceny, určitě alespoň u té čtvrté, neplánované lodě.  V našem případě se však špatný odhad ceny týkal stejným způsobem jakéhokoli spotřebovaného množství a částka 30 Kč jako kvadratická odchylka tedy souvisí právě s cenovým vývojem. Jako řidič jsem totiž spoléhal na cenu 30 za litr a svá rozhodnutí opíral právě o tuto informaci, a to i v případě zvažování, zda si vyšší spotřebu PŘI TÉTO CENĚ mohu dovolit.

Je to složité? Myslím, že nejen složité, ale i zbytečné - vzhledem k účelu odchylkové analýzy, kdy jde vždy především o rychlé a rámcové rozvržení odpovědnosti. Především proto, aby čas strávený počítáním desetin nezpozdil to, co musí být konečným cílem: minimalizovat škody, neopakovat chyby, včas nastartovat nápravná opatření…

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

Controlling je mrtev, ať žije reporting

Přestože současný svět přináší zrychlenou dostupnost téměř čehokoli, na co si vzpomenete, doba, kterou si žádá odpovědné řešení problémů, se ani v moderním prostředí nezkracuje. Poptávat řešení přes ChatGPT čas jistě ušetří, co ovšem umělá inteligence nedokáže, je upravit a distribuovat navržené řešení tak, aby způsobilo žádoucí změnu v myšlení lidí - právě tato etapa si zpravidla žádá násobně více času. Dokud za nás nebudou kompletně myslet roboti (jednou to nepochybně nastane, jen bych se takové chvíle nerad dožil) jde o limitující faktor, má-li řešení přinést patřičné výsledky ze své realizace. Dlouhotrvající řešení se do moderní doby, mezi všechny rychle dostupné benefity, které taková doba přináší, jaksi nehodí. Těžko byste dnes akceptovali kufříkový mobilní telefon Motorola z roku 1994, vážící přes jeden kilogram - svou velikostí do dnešního světa prostě nezapadá, a řadu věcí, jako je kvalita obrazu nebo zvuku, kterou by takové zařízení s dnešní technologií mohlo poskytnout, ...