Přeskočit na hlavní obsah

Čas pro (opravu?) časové sazby v kalkulacích

Opravdovou rozumíme věcem, které se nám každý den odehrávají před očima? Nepodléháme všichni, ve snaze  stihnout co nejvíc, až příliš iluzi jediné jednoduché pravdy? A neztrácíme část důvěryhodnosti - také  proto, že odmítáme naslouchat  námitkám?  

Následující příklad na téma kalkulace hodinové sazby – možná překvapivě – může posloužit jako jednoduchý testovací prostředek. Počítejte se mnou:

Měsíční provozní náklady střediska Laserové řezání .................. 171 150,- [CZK]
Počet směn za měsíc ……………………………………………………………42
Zakázky celkem za měsíc (průměrný počet normohodin) ……………...228,2 [hod]
Sazba provozních nákladů na jednu normohodinu řezání ...... 750 [CZK/hod]

Je všechno v pořádku? Na první pohled určitě ano: hodinová sazba 750 vychází jako podíl 171 150 / 228,2 a zřejmě stanovuje provozní náklady na jednu hodinu výkonu, které musí být pokryty v ceně zakázky, máme-li na konci měsíce skončit beze ztráty. Obyčejná podílová kalkulace, chtělo by se říci.

Teď trochu jiný příběh. Je pozdě večer, déšť neustává, silnice se ztrácí v mlze a vy jste se právě rozhodli zastavit a přenocovat v hotelu uprostřed bezejmenné, liduprázdné obce. Ptáte se v recepci, jaká je cena za nocleh – jelikož vaše auto stojí na parkovišti zcela osamoceno, opravdu jen těžko byste mohli předpokládat, že  budou všechny pokoje obsazeny. Vlastně naopak – v hotelu jste jediným hostem. A jak se ukáže, když vám recepční cenu oznámí, právě v tom je problém: „Devět tisíc čtyři sta za pokoj, pane“. Divíte se? Recepční vám to - černé na bílém - kalkuluje na rubu papírového prostírání:

Denní provozní náklady hotelu Opuštěná …………………………………...9 400 [CZK]
Počet pokojů celkem ………………………………………………………………..12
Počet obsazených pokojů ………………………………………………………… 1
Cena za pokoj („a to si pane, neúčtujeme navíc ani korunu“): ….. 9 400 [CZK]

Už chápete? Postup, který byste pravděpodobně bez rozpaků prezentovali vašemu výrobnímu řediteli, vám jako hotelovému hostu přijde úplně absurdní. Proč zrovna vy máte platit tolik jenom proto, že si ti břídilové nedokáží zajistit více nocležníků? A co si vůbec myslí? Cožpak se za těchto okolností vůbec nějaký zájemce o nocleh najde? Tady, v Horní Dolní?

Ruku na srdce: když si výroba stěžuje na nízké vytížení (se 42 směnami za měsíc by přece mohli zvládnout skoro o třetinu více), nebude to proto, že také vaši zákazníci odmítají komukoli platit za  neschopnost najít dostatek zájemců o laserové řezání? V optimálním případě,  - vsaďte se, že alespoň někdo z vaší konkurence od něj nebude daleko - to přece může vypadat taky takhle (možnost zavést více než dvě směny denně přitom úplně pomíjíme):

Měsíční provozní náklady střediska Laserové řezání ................... 171 150,- [CZK]
Počet směn za měsíc ………………………………………………………...... 42
Zakázky celkem za měsíc (průměrný počet normohodin) …................. 290 [hod]
Sazba provozních nákladů na jednu normohodinu řezání 590,17 [CZK/hod]

Chtít po výrobě plné vytížení, při cenách bezmála o třetinu převyšujících úroveň v okolí? Jak jinak nás potom mají lidé ve výrobě brát, než jako fantasty a teoretiky, kteří si nejspíš vůbec neuvědomují, co je reálný byznis? Můžeme si ale dovolit něco jiného? Připustíme-li nižší, než z celkové spotřeby a skutečně prodané kapacity určenou cenu 750 CZK/hod., zjevně nepokryjeme všechny své náklady, a to je přece jasná chyba kalkulace.

Bludný kruh nebo také spirálu smrti (při neodůvodněně vysokých cenách bude zákazníků dále ubývat, což povede jenom k vyšším kalkulovaným hodinovým nákladům a ještě vyšším cenám), musí někdo rozetnout, nejlépe zdravým rozumem. Platit dodavateli čehokoli, ať už jde o nocleh nebo zakázkové řezání, za jeho špatné rozhodnutí (čím jiným je zbytečně velká kapacita, neodpovídající místním poměrům?) je přece nesmysl. Chyba se musí odčinit ztrátou, v lepším případě nižším ziskem, a s tím ani kouzelná tužka ekonoma nic nesvede:

Měsíční provozní náklady střediska Laserové řezání ................... 171 150,- [CZK]
Počet směn za měsíc …………………………………………………........... 42,    =ca. 290 [hod]
Sazba provozních nákladů na jednu normohodinu řezání 590,17 [CZK/hod]
Provozní náklady pokryté z prodaných výkonů (228,2 x 590,17).. 134 677,- [CZK]
Nepokryto v měsíčních provozních nákladech:
(ztráta nebo nižší zisk) ........................................................... -36 473,- [CZK]

Daň za předešlá chybná rozhodnutí ponesete tak dlouho, dokud se nepodaří vyhledat více zákazníků nebo přiměřeně redukovat kapacitu, včetně s ní souvisejících provozních nákladů. Na rozdíl od smrtící spirály (kterou představuje snaha kapacitu doobsadit při předražených cenách), ani jedna z těchto variant neodporuje vašim skutečným možnostem. Naopak, přiznání chyby umožní nechtěnou položkou měřit a také s ní cíleně pracovat, především  formou plánu na postupné odstranění nežádoucí ztráty.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...