Přeskočit na hlavní obsah

OEE Olé!!!

Znáte ten pocit, když se objeví něco, co jste si dlouho přáli spatřit na vlastní oči - někde úplně jinde, než jste čekali?

Potkalo mne to nedávno. Příklad ukazatele, splňujícího snad všechny požadavky, které si kdy teoretici manažerských věd vymysleli...  Po pravdě: nikdy jsem nevěřil, že vůbec může existovat. Jako ideální manželka. Prostě láska na první pohled. Paradoxně, oženili se s ní technici. A možná ani nevědí, jak vzácný exemplář mají pod střechou!

Konec hádanek - říká vám něco pojem Celková efektivita zařízení (Overall Equipment Effectiveness), neboli OEE? Jde o součin tří čísel menších než jedna, která získáte tak, že sto procent (neboli jedničku) ponížíte v prvním případě o procento časové ztráty z neplánovaných prostojů, v druhém o procento časové ztráty z nepředpokládaně pomalé produkce a v třetím odečtete procento časové ztráty způsobené produkcí nekvality, kterou nelze tržně uplatnit. Jedna mínus nepráce krát jedna mínus nevýkon krát jedna mínus nekvalita, chcete-li.

Výsledek, jako součin tří čísel menších než jedna, je také menší než jedna. Vyjde-li vám třeba 0,95 (95 %), znamená to, že 5 % času, který jste chtěli u nějakého stroje využít ke komerčnímu účelu, k zákazníky zaplacené produkci, jste ztratili - a to díky jedné ze tří uvedených příčin. A v čem je tedy kouzlo?

Za prvé: tento ukazatel lze snadno přesně měřit a vyhodnocovat. Třeba každou hodinu - stačí zaznamenávat, co se na příslušném zařízení průběžně odehrávalo.

Za druhé: tento ukazatel je dokonale komplexní: postihuje všechny příčiny časových ztrát, které připadají v dané situaci v úvahu - pokud ovšem předpokládáte, že celý čas (100 %) mohl být komerčně využit, tedy máte-li dost zakázek. (V opačném případě se přidává čtvrtý faktor, "neprodej", a ukazatel se přejmenuje na TEEP.) Obsahuje jakýsi přirozený a správný směnný kurz: výsledný součin za vás rozhodne, jestli je lepší 3 % nevýkon a 7 % nekvalita (0,93 x 0,97), nebo 6 % nevýkon a 4 % nekvalita (0,96 x 0,94). Jen si vzpomeňte, jak těžké bývá učinit závěr, pokud je výsledek nějakého hodnocení závislý na více samostatných ukazatelích - jak velké zhoršení v jednom může být ospravedlněno určitým zlepšením v druhém (např. pracovat pomaleji, když to zlepší kvalitu)?

Za třetí - až neuvěřitelně: téměř okamžitě dokážete zhoršení OEE převést na peníze. Nemusíte čekat na účetní závěrku, abyste spočítali ztrátu. Jednoduše řečeno: zhoršení o 1% znamená 1% fixních nákladů provozu příslušného zařízení, které mohly být v ceně produktu předepsány k úhradě konkrétnímu zákazníkovi. Pokud žádný produkt nevznikl, právě tolik jste ztratili. Fixní náklady  samy od sebe nezmizí a ostatní zákazníci je nemají důvod zaplatit.  Aspoň pokud mají na výběr konkurenční nabídku bez podobné zátěže.

Jak prosté? Ale jak účinné! Dokonce nejen v případě strojů - nezanedbatelné fixní náklady mají přece i zaměstnanci...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...