Přeskočit na hlavní obsah

Nemít na starost tenhle stroj, vystačil bych s polovinou techniků...

Následující příspěvek skládá hold zkušenostem a kvalifikaci.

Zkušenost a kvalifikace zaměstnanců je něco, co nezískáte bez značného úsilí. S omluvou všem mladým, být kvalifikovaný a zkušený vyžaduje především čas. Kvalifikaci pro určitou oblast si nepřinesete ze školy, i když bez vzdělání se asi neobejdete. Školní znalosti je potřeba nejprve správně aplikovat, pak lze mluvit o kvalifikaci, a teprve dlouho po získání kvalifikace přicházejí relevantní zkušenosti. V závěru procesu, pokud je vám přáno, umíte aplikovat nejen znalosti, ale také zkušenosti - pravděpodobně tedy rozumíte tomu, co se kolem vás děje. Otázkou zůstává, zda si toho u vás, po těch létech, ještě někdo všimne.

Všimnout si těch, kteří věcem rozumějí, jde bude jednodušší v malé firmě než v korporaci. Myslím, že jde o jednu z mála konkurenčních výhod, které mohou použít Davidové proti Goliášům - pokud si ji uvědomí. Kdykoli máte na starosti malý tým lidí, hledejte proto ty, kteří by mohli věcem rozumět. Jak bylo řečeno, nebudou patřit k nejmladším, bohužel, ani stáří a dlouhá léta praxe nemohou být jediným vodítkem - mladí lidé z velkých firem by o tom jistě mohli vyprávět. Máte-li štěstí a někoho podobného ve svém okolí skutečně najdete, zbývá už je jediné - umět jeho mimořádných schopností využít.

Velká témata určují velcí hráči. Velcí hráči působí globálně a jsou dnes hodně slyšet. Musíme analyzovat velké datové soubory, říkají. Proč? Často jen proto, aby v hromadě písku nalezli jediné zlaté zrno informace: tenhle stroj potřebuje více servisu než všechny ostatní, v pondělí telefonuje nejméně zákazníků.... A možná se stačilo zeptat - někoho, kdo věci rozumí. 

Objektivní analýza a přesný výpočet jsou nástroje, které nakonec fungovat musí. Jak dlouhá cesta k tomu povede a zda jsme už v cíli ovšem na začátku nevíme. Zavádějící analýzy a chybné výpočty přece také existují - kdo by si troufl je předem vyloučit? Je proto bláhové tvrdit, že jde o postup lepší, odpovědnější. Moje osobní doporučení proto zní: než budete investovat do složitých analytických nástrojů, rozhlédněte se kolem sebe - pro většinu účelů může být kvalifikovaný odhad nebo expertní názor rychlejším, levnějším a také bezpečnějším řešením - a v každém případě bude vysloven s jistou zárukou rozumnosti. Samozřejmě tehdy, jde-li o osobu, která věci rozumí. Nezmýlit se při její volbě - v tom je, bohužel, také kus vaší "kůže na trhu", tedy odpovědnosti a nutné odvahy. Tu si velcí zpravidla nechtějí nebo nemohou dovolit.

A nakonec otázka: jak velké úsilí věnujeme využití toho, co vědí kvalifikovaní a zkušení v našem okolí? Jak dobře umíme jejich individuální expertízy zpracovat a uložit pro případ potřeby? Vedle investic do "big data" jsou naše snahy zachytit "individual opinion" většinou jen velmi málo patrné a ještě méně funkční. 

Divíte se tomu? Velká témata určují přece velcí hráči. Vyhlašují tak závod, ve kterém David Goliáše nikdy neporazí... a na žádný jiný mu nezbydou síly.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

Controlling je mrtev, ať žije reporting

Přestože současný svět přináší zrychlenou dostupnost téměř čehokoli, na co si vzpomenete, doba, kterou si žádá odpovědné řešení problémů, se ani v moderním prostředí nezkracuje. Poptávat řešení přes ChatGPT čas jistě ušetří, co ovšem umělá inteligence nedokáže, je upravit a distribuovat navržené řešení tak, aby způsobilo žádoucí změnu v myšlení lidí - právě tato etapa si zpravidla žádá násobně více času. Dokud za nás nebudou kompletně myslet roboti (jednou to nepochybně nastane, jen bych se takové chvíle nerad dožil) jde o limitující faktor, má-li řešení přinést patřičné výsledky ze své realizace. Dlouhotrvající řešení se do moderní doby, mezi všechny rychle dostupné benefity, které taková doba přináší, jaksi nehodí. Těžko byste dnes akceptovali kufříkový mobilní telefon Motorola z roku 1994, vážící přes jeden kilogram - svou velikostí do dnešního světa prostě nezapadá, a řadu věcí, jako je kvalita obrazu nebo zvuku, kterou by takové zařízení s dnešní technologií mohlo poskytnout, ...