Systém "autoškoly" v řízení podniku?

Vypadá to docela jednoduše. Nastoupíte do vedoucí funkce v nějakém podniku a začnete den za dnem, pěkně odzdola uskutečňovat svoji vizi. Zejména zpočátku vám lidé pozorně naslouchají a snaží se realizovat vaše nápady. Protože jste v řízení docela ostřílený profík, uložíte si postup vpřed nepřehnat a dávkujete změny pěkně po troškách...

 

A proč to tak často nevyjde? Proč se prosazení změny po čase zpomalí, objeví se komplikace a posléze i otevřená opozice? Možná, že je odpověď prostší, než si myslíme. Možná je totiž na vině forma, nikoli obsah.

Cožpak si můžeme představit, že by na silnici vyjížděli řidiči, kteří se pravidla provozu učí po troškách? Skutečnost je přesně opačná: velká dávka drilu na začátku zautomatizuje vaše návyky tak, že většinu pravidel začnete přirozeně dodržovat, aniž byste si uvědomovali, jak přesně jsou v zákonné úpravě definovány. Ano, pár "okrajových" záležitostí vám z hlavy vypadne, ale zbytek je v ní zakotven tak pevně, že to prostě "funguje", aniž byste si samotná pravidla a jejich tichou regulaci nějak uvědomovali, nebo dokonce vnímali jako zátěž.

Až příliš mnoho firem prochází snahou o permanentní změny po malých krocích, a jejich zaměstnanci jsou přitom frustrováni, jak mnoho se od nich žádá. A potom přijde zlom, převzetí, vstup nového investora. Nastoupí zahraniční manažer a ze dne na den definuje nový systém a nová pravidla. Jeho zbraní je přesvědčivost a důslednost: prostě nechápe a nepřipouští, že by to mohlo být jinak. Chvíli s tím máte práci, asi jako když vás v autoškole připravují k závěrečným testům. A pak, světe div se, systém, který je od počátku celý, logický a úplný, se odsune kamsi do podvědomí a... A ono to funguje takřka bez námahy.

Chcete mít úspěch s prosazením změn? Nepřipusťte, že někdo nechápe. Naopak: nechápejte a divte se, pokud by někdo nebyl ochoten připustit - ...že to bude od počátku fungovat.