Přeskočit na hlavní obsah

GDPR nebo AI?

Většina úloh, které si umím představit, je řešitelná přímým výpočtem nebo na základě  určitého samoučícího algoritmu.   Tam,  kde se dokáže rozhodnout  člověk s využitím staletí trénované inteligence, to dokáže i inteligentní stroj - a pravděpodobně bez potřeby dlouhodobého tréninku. Přesto si nemyslím, že nás inteligentní stroje v dohledné době zcela nahradí. Nemohou nás totiž sledovat. Pokud tedy budeme lpět na ochraně osobních dat tak, jako doposud.

Mám-li hodnotit člověka, mohu hodiny pozorovat jeho práci a dělat si o ní obrázek - těžko si představit, že hledět na pracujícího člověka bude zakázáno. Kdybych si chtěl stejný obrázek vytvořit analýzou videozáznamu, budu mít problém. Nikoli s analýzou, ale s videozáznamem. Pravděpodobně bych  jej vůbec nemohl pořídit, určitě ne bez souhlasu toho, kdo je v hledáčku kamery.

Dívat se, jak lidé pracují, zakázat nelze. Pořizovat záznam bude naproti tomu stále komplikovanější - díky GDPR a všemu dalšímu, co lidstvo v tomto směru vymyslí. Naše prehistorické mozky, neschopné milionů operací za vteřinu, nemají v souboji se strojem šanci. Na rozdíl od něj však mohou disponovat něčím, co je stroji zapovězeno: mohou si udělat obrázek o tom, jak jiní lidé pracují a jak se při práci projevují. Závěry, které vyvodí, - třeba manažerská rozhodnutí - budou pomalejší, ale bohatší o dimenzi pozorování. Člověk může pozorovat, ale jakmile vás pozoruje stroj, jde o špehování.

Alespoň v jedné oblasti zůstává lidská role nezastupitelná. Potřebnou bariéru jsme si zajistili sami, legislativně, a prozatím nás ochrání. Aspoň potud, dokud se svět neobejde bez lidské práce zcela a nadobro.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

Controlling je mrtev, ať žije reporting

Přestože současný svět přináší zrychlenou dostupnost téměř čehokoli, na co si vzpomenete, doba, kterou si žádá odpovědné řešení problémů, se ani v moderním prostředí nezkracuje. Poptávat řešení přes ChatGPT čas jistě ušetří, co ovšem umělá inteligence nedokáže, je upravit a distribuovat navržené řešení tak, aby způsobilo žádoucí změnu v myšlení lidí - právě tato etapa si zpravidla žádá násobně více času. Dokud za nás nebudou kompletně myslet roboti (jednou to nepochybně nastane, jen bych se takové chvíle nerad dožil) jde o limitující faktor, má-li řešení přinést patřičné výsledky ze své realizace. Dlouhotrvající řešení se do moderní doby, mezi všechny rychle dostupné benefity, které taková doba přináší, jaksi nehodí. Těžko byste dnes akceptovali kufříkový mobilní telefon Motorola z roku 1994, vážící přes jeden kilogram - svou velikostí do dnešního světa prostě nezapadá, a řadu věcí, jako je kvalita obrazu nebo zvuku, kterou by takové zařízení s dnešní technologií mohlo poskytnout, ...