Přeskočit na hlavní obsah

Čtyři chyby v účetním odepisování

Účelem odpisu je především správně zahrnout do úvah o výhodnosti / nevýhodnosti jednotlivých firemních aktivit náklady související s využitím dlouhodobého majetku. Příliš nízký nebo žádný odpis dovoluje prodávat za ceny, které nepřinesou zpět do firmy peníze potřebné z dlouhodobého hlediska. Bohužel, v řadě případů jsou účetní systémy málo pružné vůči interním potřebám podnikatele. Proto je důležité korigovat odpisy na správnou hodnotu alespoň v kalkulacích (většinou úpravou režijních sazeb, i když nejde rozhodně o nejlepší řešení).

Nejčastější chyby jsou následující:

1. Využíváme majetek s nulovou zůstatkovou hodnotou. Může jít o položky s delší než původně předpokládanou životností (mimořádný zisk z tohoto důvodu musí být do firmy skutečně přiveden, neboť v jiných případech, kde jsme naopak odhadli životnost v náš neprospěch, může být ztráta eliminována jen z těchto zdrojů) nebo majetek po finančním leasingu (v leasingových splátkách jsme zřejmě v minulosti odepisovali více, než bylo třeba, a tím si vytvořili tichou rezervu – to však nemá žádný vztah ke dnešním a především budoucím obchodním případům).

2. Odepisujeme historickou pořizovací cenu místo ceny, kterou budeme muset zaplatit za budoucí náhradu. To ostatně nařizuje legislativní úprava. Existují však položky, které v budoucnu za historickou cenu nekoupíme: pozor zejména na zařízení, jejichž cena se zvyšuje v důsledku nutnosti vyhovět stále náročnějším ekologickým předpisům a pozor také na auta, nakoupená jistě výhodně v období finanční krize !

3. Majetek pořízený s využitím dotací se odepisuje jen z části „nedotované“ pořizovací ceny – jde vlastně o momentálně aktuální variantu předchozího případu. Dotaci tak vlastně získají místo vás vaši zákazníci – vy jste jejím dočasným správcem do té doby, než bude nutná obnova dotovaného zařízení za plnou cenu.

4. Zapomínáme na častou variabilní povahu odpisu. Variabilní odpis se týká veškerých položek majetku, u kterých se očekává (jakkoli vzdálené) budoucí vyřazení z majetku v důsledku fyzického opotřebení. Náklad použití takového majetku vzniká s každou jednotkou jeho činnosti – měl by být účtován podobně jako spotřebovaný materiál přímo podle spotřeby jednotlivým zákazníkům. Variabilní odpis uplatněný „účetnicky“ do režií vytváří dojem fixního nákladu, který musí být především pokryt dostatečným objemem zakázek, přijímaných často „za jakoukoli cenu“. Zvariabilnění části odpisů (čím více jich naleznete, tím silněji) vám v tomto smyslu rozváže ruce, naopak umožní uvažovat o vyřazení nerentabilních zakázek a – v neposlední řadě - v době krize – také ukáže váš hospodářský výsledek v lepším světle !

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...