Přeskočit na hlavní obsah

Malý a velký podnik

Drtivá většina podniků v tuzemsku, které jsem měl příležitost poznat, jsou ve světovém měřítku podniky malými. To platí jistě i o firmách, kde počet zaměstnanců dosahuje několika stovek, případně i jeden nebo dva tisíce, jakkoli se rády označují za velké.

Metody řízení, o kterých se nejčastěji píše, jsou zpravidla přizpůsobeny potřebám firem velkých. Opravdu velkých. Takových, kde každá změna vyvolá náležitou publicitu. Korporací s desítkami poboček na několika kontinentech. Jejich potřeby jsou ovlivňovány především složitostí komunikace, které nutí volit postupy odolné vůči nejrůznějším vlivům prostředí, limitované ve své účinnosti často právě vědomím, na kolika místech a v kolika národních a kulturních mutacích musí přinést v relativně krátkém čase svůj užitek. Jak málo stačí k tomu, aby tým tvořený několika málo inteligentními jedinci, si pro sebe stanovil racionální a přiměřená pravidla fungování, je proto zcela pochopitelně víceméně irelevantní.

Ve firmách zmíněných v úvodní větě to zpravidla vyvolá rozčarování. Namísto slibované pomoci se s velebenou metodou dostaví rozčarování, pocit nepříslušnosti a frustrace, z toho, že deklarovaný užitek se jaksi míjí se skutečnými potřebami. Jak tomu předejít ?

Zapomeňte na velikost firmy, o které byste rádi byli ujišťováni. Zamyslete se nejprve nad tím, zda běžet v tretrách o několik čísel větších je skutečně tím nejlepším způsobem, jak v závodě stačit Goliášům. Zda jednoduchost, přiměřenost a použití zdravého rozumu není lepší taktikou, takovou, o které Goliášové většinou mlčí, ale jejímž prostřednictvím Davidové zpravidla nad Goliáši vítězí.

Alespoň pokud si nenechají namluvit, že bez velkých bot nemají šanci.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...