Doživotní záruka, doživotní aktualizace

Trik, který se objevil zhruba před třemi léty, mne zprvu naplnil úžasem: Jak kvalitní musí být zboží (sluchátka k mobilu), když je výrobce ochoten poskytnout „Lifetime Guarantee“ ! V dalších měsících se z nejrůznějšími doživotními závazky roztrhl pytel. Magická formule, novodobé „dokud nás smrt nerozdělí“, se stalo marketingovou zbraní obzvláštního významu. Možnost doživotní aktualizace map k navigaci, vše v ceně nijak předraženého přístroje, vypadá skutečně jako zázrak: ostrov jistoty, přítel, se kterým se už nikdy neztratíte.

Jde o ekonomickou sebevraždu ? Budou poskytovatelé doživotních záruk bankrotovat zahlceni požadavky bez nároku na odměnu nebo alespoň kompenzaci nákladů ? Nespočívá trik v tom, že „doživotní“ je spíš „do doby, než zkrachujeme“ ?

Nepodezírám podnikatele z tohoto druhu černého humoru, provozovaného navíc na vlastní účet. Příčina musí být jinde. Jistě, stáhnout si z internetu aktuální mapu prodávanou s novými přístroji neznamená vlastně dodatečné náklady (ale ztrátu trhu s prodejem aktualizací nejspíš ano), a v případě sluchátek může být počet „princů, kteří se prosekají trnitým křovím formulářů a postboxů na druhé straně zeměkoule až k spící krasavici“ také mnohem nižší, než jak to vypadá z lákavé možnosti na první pohled: cožpak vás neustále zaneprázdněná, nepřívětivě se tvářící pracovnice reklamační přepážky nikdy neodradila od stání v dlouhé frontě, jakkoli byl váš nárok určitě oprávněný ? To však nemůže být všechno.

Skryté tajemství má až překvapivě nepoetický název: morální životnost, morálně (v důsledku měnících se standardů prostředí) limitovaná využitelnost předmětů a nástrojů, které kupujeme. Pokud za slovem doživotní vidíme rozpad na součástky, znehodnocení materiálu a totální zničení, je doba platnosti doživotních záruk skutečným nebezpečím (alespoň pokud mluvíme o přiměřeně kvalitních značkách). Skutečnost je však jiná. Trikem, chcete-li geniálním tahem marketerů posledních let, je právě morální životnost. Cožpak by výrobce  dobrovolně přicházel o trvalou možnost tržeb od zákazníka, kterého už jednou získal ? Hledá se nápad, cesta, jak prodávat stejné produkty stejným zákazníkům co možná nejčastěji, aniž bychom museli zcela zjevně omezovat fyzickou výdrž a deklarovanou dlouhodobou kvalitu našich produktů… Omezit použitelnost nikoli vnitřní neschopností produktu, ale změněnými standardy okolí (ukrytými za  slova jako kompatibilita, vyhovění předpisům, respekt k módním trendům, požadavky doby a další), je vskutku milionovým nápadem. Možnost pracovat s pojmy „doživotní“ s horizontem nepřesahujícím několik málo let nebo spíš měsíců (vzpomeňte, jak hodnotí vaše děti  – funkční a z vašeho pohledu teprve nedávno pořízený – mobilní telefon, který jste právě vyměnili za novější model) není ničím jiným než marketingově neméně vytěžitelným vedlejším produktem této myšlenky.