Pět otázek, které prověří správnost vaší kalkulace

Existuje mnoho typů otázek. Některé otázky si můžete klást jen proto, že vás baví hledat odpověď („Proč mne mají všichni tak rádi?“), některé otázky provokují k akci („Neměl bych jí/jemu zavolat?“) a pak jsou tu bohužel také otázky zneklidňující („Není na čase přestat s …?“). 

Následující otázky, pevně věřím, spojují všechny popsané motivy v obráceném pořadí: nejprve vyvolají neklid a potom, jak doufám, povedou k akci, která vás bude bavit. Aspoň tehdy, jste-li controlleři tělem i duší.

První otázka: Jste si jisti, že alespoň přibližně odhadnete dopad na hospodářský výsledek, pokud dosáhnete plánovaných tržeb, ale při naprosto jiném zastoupení jednotlivých typů zakázek? (Podotázka: Jaký bude váš výsledek, pokud zcela převládnou ty, které považujete za obchodně problematické?)

Druhá otázka: Dokážete odhadnout, kolik celkově proděláte na zakázkách s původní nezměněnou cenou, pokud se zvýší cena vstupů?

Třetí otázka: Máte jednoznačně stanovenu hranici, kdy další doplňkové požadavky stálého zákazníka - bez možnosti navýšit cenu - učiní příslušný obchodní vztah ztrátovým?

Čtvrtá otázka: Jste si jisti, že neproděláte, pokud část vaší zakázky zadáte subdodavateli? (Podotázka: A víte, o jakou část vlastních režií si říci, pokud sami subdodávku pro někoho druhého realizujete?)

Pátá otázka: Umíte do kalkulací ve správné výši promítnout problémové účetní položky typu (1) neprodané kapacity, (2) rezerv na vnímaná rizika, (3) odpisů, (4) úroků nebo (5) znalostí („kompetencí“), získaných na vlastní účet?

K této páté otázce mi dovolte připomenout, že pro uvedené případy existuje jediné společné řešení: vedení manažerského účetnictví s „mírně odlišnou“ klasifikací účetních dopadů u výše zmíněných položek (a možná i některých dalších, v každém případě však jen těch, které mají významný vliv). Celkové rozdíly v hospodářském výsledku z finančního a manažerského účetnictví (v dlouhém časovém horizontu se oba ukazatele musí blížit jeden druhému) jsou přitom jednoduše dokumentovatelné a rozhodně neposkytují prostor k jakýmkoli manipulacím. Technicky jde ostatně  o velmi podobný postup (podstatou i rozsahem – srovnej výše uvedené případy 1 až 5), který každý rok používáme v daňovém přiznání, k dokumentaci rozdílu mezi výsledkem hospodaření a daňovým základem.

Co říci závěrem? Chyby v kalkulacích jsou chyby alokační: konkrétní položka někde chybí, ale někde zároveň (při správném celkovém součtu) nutně přebývá. Zákazník – vyhodnocující vaši nabídku ve srovnání s nabídkami konkurenčními – dokáže bohužel příslušný rozdíl identifikovat velmi rychle: váš „undercosted“ produkt je pro něj vždy vítaným soustem. V této hře s asymetrickými pravidly („overcosted“ produkt, na jehož prodeji byste se zhojili, prohrává výběrová řízení automaticky - svou vyšší cenou) nemůžete vyhrát. Rada na konec: přestaňte ji hrát. 

(Více k jednotlivým otázkám ve stejnojmenném článku, který vyšel v CAFIN News 2/2022)