Přeskočit na hlavní obsah

Zastavit odepisování je jako ohnout střelku kompasu

Dotaz controllera nejmenovaného podniku: Dobrý den, co si myslíte o situaci, kdy z důvodu, abychom neprodávali při zvýšených cenách za energii se ztrátou, zastavíme odepisování majetku - v kalkulaci tak odpisy budou nulové? Lze takové řešení doporučit?

Odpověď: nepočítat opotřebení využívaného majetku do kalkulací alespoň ve formě alikvótní části ročního odpisu (nepřesný, ale alespoň nějaký odhad) má naprosto stejný efekt, jako nepočítat se spotřebou části materiálu nebo ponechat v kalkulaci původní cenu energie – zkreslíte si představu o vlastních nákladech, skutečná ztráta však zůstane stejná a projeví se v tomto případě tak, že nevytvoříte dostatek prostředků na budoucí nutnou obnovu majetku – jestli by to někdo zcela zásadně měl vylučovat, pak je to controlling (lodní terminologií: fouká-li silný vítr zprava a loď nemůže plout původním severním směrem, ohne navigátor střelku kompasu, aby to tak aspoň vypadalo. Když pak loď narazí na útes, vinu má jen a jen navigátor).

Ve vaší situaci, stejně jako v mnoha jiných podnicích, nelze udělat žádný zázrak – nejbližší měsíce můžeme buď vyrábět ze ztrátou (a lépe je to vzít na vědomí), nebo výrobu zastavit úplně. To by bylo lepší řešení, pokud nevěříte, že se časem podaří vyšší náklady promítnout do vyšších cen. Určitý důvod věřit v "lepší zítřky" tu je, protože v podobné situaci je i konkurence a časem, pokud cena energie neklesne, budou muset zdražit všichni. Pokud věříte v nápravu, jde o to připustit ztrátu, odhadnout ji, dbát, aby nebyla vyšší než…, - za těchto předpokladů vyřešit dostatek peněz a především sledovat, zda se předpoklady nápravy skutečně naplňují. 

U již odepsaných strojů byste mohli ztrátu do výše jejich odpisu z hlediska nedostatku peněz opravdu pominout (pozor: ztrátu musíte zachytit v účetnictví, ale nemusíte se bát následků) –, jestli jste ovšem při rychlejším odepisování také rychleji spláceli úvěry a nyní už máte prostor se znovu zadlužit, pokud dojde na požadavek obnovy příslušného stroje. Prodávat budete nějakou dobu „se slevou“, pod náklady, fakticky je to stejné, jako byste dumpovali ceny úmyslně, v boji s konkurencí, jako se to dělá při vstupu na nový trh (teď jde naopak o udržení na trhu) a za tím účelem firmy běžně zvyšují své zadlužení. --- TO VŠAK JEN TEHDY, POKUD VĚŘÍTE, ŽE BUDOUCNOST VÁM TO DOKÁŽE VRÁTIT!!! (nepokryté náklady při dumpingu chybí v cash, ale to lze chápat jako investicí do budoucnosti).

Pokud máte odpisovou politiku pořád stejnou a vyrábíte na odepsaných strojích, jsou pravděpodobně odpisy ještě odepisovaného majetku zbytečně velké – nedají se úplně pominout, ale můžeme je snížit - ne na nulu, ale na úroveň skutečného opotřebení (lze zahrnout i to, že v krizi bude roční využití strojů nižší, než se asi předpokládalo při nastavení původní doby odepisování, ta se tedy fakticky může prodloužit) – to je jediný moment, kdy můžete připustit korekci účetní ztráty – fakticky totiž skutečně tolik neproděláváte. Zbytek by byl opravdu vážnou chybou. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Na špatné časy jsme připraveni. Nebo ne?

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

O fundamentu

Když ještě na zemi vládly kmeny, měl každý kmen svého šamana. Na úrovni odpovídající poznání v dobách minulých byl právě on studnicí moudrosti, ze které mohl celý kmen čerpat. Věděl prakticky všechno o půdě, o chování lovné zvěře, orientaci podle hvězd a věděl také co dělat, když se někdo roznemohl. Věděl prakticky všechno. Udělat si názor vyžadovalo jediné: zeptat se šamana. Učenci staro- a středověku převzali roli šamanů. Byli už mistři svých disciplín, význační lékaři, matematici nebo dějepisci – přesto by si jen málokterý z nich dovolil odpovědět „nemám zdání“, když jste se zeptali na otázku z jakéhokoli vědního oboru. V jejich hlavách se potkával dějepis s filozofií, matematika s fyzikou, chemií a medicínou. Třebaže byl rozsah vědění z dnešního pohledu sotva patrný, bylo to vědění celistvé, uplatňující všechno podstatné z toho, čeho již civilizace dosáhla. Vědění mělo svůj fundament. Nebylo třeba říkat: „Z lékařského hlediska…“, „Čistě filozoficky…“ nebo „Na základě našich výpočtů...

Posuzovat ziskovost výroby bez vlivu prodeje má smysl – díky nedokonalosti účetní evidence

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...