FINblog Tomáše Nekvapila

V levém pruhu přeplněné D1 si stále častěji připadám jako osel. Nebo jako velbloud - uprostřed karavany. Nejspíš jste to už také zpozorovali: Ve chvíli, kdy rozestup aut v pravém pruhu klesne pod nějakých sto metrů, zaplní levou polovinu souvislý pás vozidel - s rozestupy minimálními, prakticky žádnými. Pruh původně určený pro rychlou jízdu se nyní šine rychlostí toho nejpomalejšího. Při respektování zákazu předjíždění zprava vytváří viník, ukrytý anonymně kdesi daleko vpředu, dokonalý špunt. Každý z ambiciózních řidičů v levém pruhu je hnán potřebou využít své právo předjíždět  (auto, do kterého nemálo investoval, ho k tomu přece kvalifikuje). Přitom vůbec nebere  v potaz fakt, že výsledek, na kterém se spolupodílí, jakékoli předjíždění znemožňuje. Levý pruh jede nezřídka pomaleji než ten pravý. Řešení? Změna paradigmatu - jako osamělý bojovník se o ni snažím již několik měsíců. Vlastním příkladem, v naději, že da...

První dotaz roku 2017 v mé mailové schránce zněl zhruba takto: Jakou sazbu nákladů financování použít u zásob, dlouhodobě držených pro konkrétního zákazníka? Připomeňme na úvod, že kalkulovaná profitabilita zákazníka, vyvolávajícího požadavek na nestandardní výši zásob, by měla být snížena nejméně o čtyři  nákladové položky: náklady uložení (skladové prostory), správy (nutná péče a administrativa), pojištění (pokrytí rizik) a financování zásob. Dotaz se týká nákladů financování - nezapomeňte prosím, že ostatní položky nákladů, souvisejících s nestandardní výší zásob, bude nejspíš také třeba nějak zkalkulovat nebo odhadnout. Pro samotné financování by se měla použít nikoli sazba bankovního úvěru, ale takzvané průměrné náklady financování společnosti (tzv. WACC). V úroku za konkrétní úvěr není totiž zahrnuto, že poskytnutí úvěru je většinou podmíněno specifickými požadavky banky (např. na určitou výši vlastního kapitálu, na ur...

Z praktického hlediska mi humbuk okolo roční účetní závěrky připadal odjakživa přehnaný: vždyť na konci celého úsilí nestojí nic jiného, než pohled na to, jak si firma počínala v souhrnu za období, které pravděpodobně začalo před třinácti a více měsíci - a před několika měsíci také skončilo. S tím máte vystačit pro celý další rok, tedy do doby, než budou k dispozici aktuálnější údaje z výkazů závěrky následující. Lze však v takovém případě vůbec hovořit o aktuálnosti? Měřeno rychlostí, dnes v prostředí globální konkurence obvyklou: dává nám kladné posouzení takových výkazů – třeba v pozici věřitele firmy - vůbec nějakou záruku, že je firma nyní v pořádku? A – připustíme-li, že právě tato úloha výkazů má pro důvěru v podnikání zcela zásadní význam – nebylo by lépe závaznou, zákonem vymezenou účetní závěrku provádět tak, jako u kótovaných společností – tedy jednou za čtvrt roku (na rozdíl od stávajících měsíčních "jakobyzávěrek", ve kterých se dají nepříznivé jevy docela úspěš...

Často bývám dotazován na knihy, které bych doporučil v oblasti ekonomiky a řízení. Knižní trh je zavalen nabídkou nejrůznějších titulů, takže problém není, že by nebylo z čeho vybírat. Podobně jako na internetu - problém je vybrat, co vám skutečně pomůže. Následující pokus je motivován snahou takový výběr čtenářům Finblogu usnadnit. Hledáte poslední knihu, kterou stojí zato přečíst v tomto roce? Hledáte dárek, který by vám někdo měl koupit, abyste měli co číst v roce novém? Otázal jsem se okruhu kolegů a přátel, jaké tituly by doporučili ke čtení podnikovým controllerům a hodnotově orientovaným manažerům. Hledal jsem náměty s trochu obecnějším přesahem, nikoli suché učebnice, ale především díla, rezonující s otázkami, kterými nás svět hojně zásobuje v poslední době: světová ekonomika, zadlužování, krize elit, trendy a jejich interpretace. Trochu neskromně  jsem připojil také několik vlastních publikací (na omluvu: je to mimořádně ef...

Lidová tvořivost je často zdrojem vtipů s téměř geniální pointou. Nebo se mi to jen zdá? Potíže s nadváhou? Ty se mne netýkají. Já mám potíž s podvýškou. Takový přístup k problému může být přece skvělou inspirací. Nedostatek zaměstnanců v dělnických profesích? Ale prosím vás... Jen přebytek míst s příliš nízkou mzdou. Opravdu geniálně jednoduché: plaťte dvojnásobek a dělníky určitě najdete. Nebo za vámi rádi přijedou. Že jsem se nejspíš zbláznil? Kde na to vzít? No to je právě ono - svět je k vám krutý, když máte konečně zakázky a není nikdo, kdo by na nich dělal. Ale nemůže to být naopak? Nebyl svět celému Česku extrémně nakloněn, když nám přes dvacet let umožnil používat mimořádně kvalifikovanou a výkonnou pracovní sílu za poloviční cenu? Jak jsme si mohli myslet, že to bude napořád? Výhru v loterii můžete propít za několik týdnů - kromě kocoviny bude váš život navlas stejný jako předtím -...nebo ji uplatníte tak, abyste se někam dostali. Někam výš, samozřejmě. V podni...