FINblog Tomáše Nekvapila

Konec kalendářního měsíce hraje při zachycení aktuální situace firmy mnohem silnější roli, než si většina vašich kolegů ve firmě myslí. Příčina je vlastně banální a souvisí především s fakturami dodavatelů: kolegové nejspíš netuší, že žádný zákon nestanoví dodavateli povinnost posílat fakturu v každém jednotlivém případě dodávky. Ať už jde o materiál, zboží nebo službu, intervalem, který je všeobecně akceptován, dochází-li k opakovanému plnění,  je právě kalendářní měsíc. Jde o nepsané pravidlo, odpovídající dlouhodobě ustáleným zvyklostem, respektovaným prakticky po celém civilizovaném světě (v Česku jej převzala i legislativní úprava: plátci DPH mají povinnost vykazovat daň v tzv. kontrolním hlášení právě v měsíčních obdobích). Tvrzení, že informační systémy nástroje dokážou informace o hospodaření firmy poskytovat on-line, obvykle není nepravdivé. Co ovšem on-line není, jsou právě dodavatelské faktury – a také podstatná část informací o tom, co bylo spotřebováno, tedy o firemníc...

  Současné kalkulace vesměs nemají problém se správným oceněním těch položek produktu, které tvoří většinu jeho nákladů. Kupříkladu, správný způsob stanovení hodnoty materiálových vstupů je stejný jako v minulosti – pokud konstruktér navrhne produkt, z dokumentace se převezme množství spotřebovaného materiálového vstupu na jeden kus a ocení předpokládanou cenou. Jde o korektní postup, chybu ve výsledku může způsobit pouze chyba ve vstupních datech. Zásadním problémem kalkulací, pokud vycházíte z konceptu většinově uznávaného již desítky let, je použití průměrné hodnoty režijních přirážek . Režie je v tradičním postupu přiřazena průměrem na jednotku některé z dostupných hodnot, která nejlépe charakterizuje nákladovou náročnost v konkrétním případě – nejčastěji spojovanou s velikostí nebo složitostí produktu. Může jít o množství materiálu v produktu nebo jeho výrobní čas. Použití průměru místo přesné hodnoty bylo víceméně tolerovatelné, dokud zákazníci nemohli v podstatné míře rychle...

Zcela prvotní a neoddiskutovatelná role účetnictví připadá  potřebě poskytovat všeobecně respektovaný kontrolní obraz poskytovatelům kapitálu – typicky společníkům, investičním fondům, bankám. Účetní evidence, kterou ve své firmě vedete, se proto řídí pravidly – standardy, které reflektují tuto potřebu s jasnou prioritou.  Většina z těchto pravidel má podstatný vedlejší efekt a kultivuje celkovou úroveň účtování  se zásadním pozitivním dopadem pro  vnitřní řízení a controlling vaší firmy.  To ostatně přispívá k názoru, že výstupy ve formě účetních výkazů jsou optimálním nástrojem i pro tento sekundární účel. Překvapivě  tomu tak není – uveďme jeden příklad za všechny:

• Umím řídit změnu? • Umím svůj nápad zrealizovat a především prodat tak, abych vydělal? • Umím poznat, co se nedaří, bez zbytečných odkladů? Tři v úvodu položené otázky charakterizují, o co ve firmě usiluje controlling. Nasazujete-li do hry své bohatství, a samozřejmě o to více, jde-li o bohatství dalších osob, nejspíš vás budou pronásledovat každou hodinu vašeho aktivního života. Ať už máte pro ten účel pojmenovanou speciální funkci, což je dnes obvyklým standardem větších firem, nebo ponecháváte příslušné kompetence manažerům, jde o určitou formu controllingu. Controlling nebyl navržen nebo objeven, v určité více či méně zdůrazňované formě musel existovat od samého počátku podnikání.  Je možné, že bude potřeba controllingu ve firmách slábnout, třeba díky tomu, že většinu aktivit v podnikání svěříme AI? Na tuto otázku si prosím odpovězte po krátkém zamyšlení. Ústupu do pozadí v případě controllingu jistě nenahrává turbulentní situace v ekonomickém prostředí. Minimálně stejn...

Na počátku je nápad. Účetní ani controlleři vám dobrý nápad nezajistí. Chcete-li zbohatnout, musíte mít nápad. Nebo zaplatit někomu, kdo vám takový nápad přinese. Druhou nezbytností je podnik, neboli firma. Firma je nástrojem, který umožní nápad realizovat, především pak zajistit pro něj dostatečné financování. Financování neznamená nic jiného, než překonání přechodného nedostatku peněz, tedy situace, kdy musíte peněžní prostředky utrácet ještě před tím, než je začnete vydělávat. Financování přináší kapitál - bohatství někoho jiného, investora,  jako zdroj prostředků pro realizaci vašeho nápadu, spojené ovšem nutně také s ochotou investora vsadit si do hry, označované jako "podnikání". Hra zvaná podnikání  může bohatství rozmnožit, ale ve výjimečných případech, které nelze nikdy úplně vyloučit, také  zcela zlikvidovat. Lidé zpravidla nejsou ochotni obětovat domy, ve kterých bydlí ani cennosti, které zdědili po svých předcích. Tyto položky bohatství se tak kapitálem nestáv...

V aktuálním vydání podcastu Zlámaný Topol, které mi velmi mluví z duše: <poslouchejte zde> , se opět naplno projevuje důsledek zanedbání potřeby správné kalkulace, provázející lidstvo nejméně od počátku jedenadvacátého století. Neexistuje snad praktičtější ukázka, jak moc to může být škodlivé - třeba když se na půdě Evropské unie hodnotí náklady produkce elektřiny podle zjevně špatného ukazatele a vůbec nikomu to nevadí. Bývalý premiér Topolánek, o jehož vládách si můžete myslet cokoli, vystudoval strojní fakultu VUT a oblasti energetiky se věnuje dlouhodobě. Pokud se vyjadřuje k ekonomickým otázkám, evidentně ví, o čem mluví. V diskusi s Lenkou Zlámalovou ( minuta 8:1 0 a dále) došlo mimo jiné na upřednostňování obnovitelných zdrojů před elektřinou z jádra. Pana Topolánka si dovolím citovat: ... trh tak funguje, je to podle variabilních nákladů, prostě nasazuješ ty zdroje v tom merit orderu podle variabilních nákladů a v době kdy svítí a fouká jsou ty variabilní náklady takzv...

Plavba v klidných vodách s občasnými komplikacemi, kterou české firmy zažívaly předchozí tři dekády, neposkytla mnoho příležitostí otestovat, zda naše schopnosti řídit hospodaření firmy a také nástroje, na které přitom spoléháme, obstojí ve skutečně těžkých časech. Jakkoli bych si přál úplně jinou prognózu, uspokojit se tím, že jste určité problémy již řešili a vyřešili, připomíná úsudek lyžaře začátečníka, který právě dojel na hranu, za níž nabírá sjezdovka nebezpečný spád.  Může se to týkat i vaší firmy?

Výroba odjakživa vyrábí, prodej odjakživa prodává. Abych vydělal jako výrobce, musím nejen vyrobit, ale i prodat. Mám-li prodáno, mám vyděláno – nejen jako prodejce, ale také jako výrobce. Požadavek vědět, kolik jsem jako výrobce po realizaci prodeje vydělal, případně kolik vydělám, je veskrze oprávněný. Přesto existuje několik argumentů proto, abych se zamyslel ještě předtím, než se budu snažit tento ukazatel spočítat. Informace, k jejichž získání potřebuji vyvinout určité úsilí, by neměly být samoúčelné. Je určitě důležité vědět, jak jsem bohatý, tedy kolik jsem doposud vydělal celkem, ale k tomu přece slouží finanční výkazy. Možná vám připadá stejně účelné zjišťovat, kolik jsem vydělal právě realizovanou zakázkou (mimochodem, právě to obvykle vyžaduje značné úsilí, zejména v evidenci). Proč ta snaha? Přirozeně, chcete získat povědomí o tom, co se vyplatí nebo nevyplatí realizovat, půjde-li o nějakou zakázku budoucí. A právě tady narazíte na zásadní problém. Příslušná informace, ales...

Přestože současný svět přináší zrychlenou dostupnost téměř čehokoli, na co si vzpomenete, doba, kterou si žádá odpovědné řešení problémů, se ani v moderním prostředí nezkracuje. Poptávat řešení přes ChatGPT čas jistě ušetří, co ovšem umělá inteligence nedokáže, je upravit a distribuovat navržené řešení tak, aby způsobilo žádoucí změnu v myšlení lidí - právě tato etapa si zpravidla žádá násobně více času. Dokud za nás nebudou kompletně myslet roboti (jednou to nepochybně nastane, jen bych se takové chvíle nerad dožil) jde o limitující faktor, má-li řešení přinést patřičné výsledky ze své realizace. Dlouhotrvající řešení se do moderní doby, mezi všechny rychle dostupné benefity, které taková doba přináší, jaksi nehodí. Těžko byste dnes akceptovali kufříkový mobilní telefon Motorola z roku 1994, vážící přes jeden kilogram - svou velikostí do dnešního světa prostě nezapadá, a řadu věcí, jako je kvalita obrazu nebo zvuku, kterou by takové zařízení s dnešní technologií mohlo poskytnout, ...

Mám rád výrobu - předpokládám, že je to o mně všeobecně známo. Mám také rád výrobní ředitele - jako partnery v diskusi. Ve výrobě není nuda, jakou jsem kdysi zažíval v bankovnictví, ačkoli mými partnery pro diskusi tam byli lidé s roční mzdou odměnou nejméně o řád vyšší - dodnes nevím proč. Klíčem k přesným kalkulačním sazbám ve výrobě jsou často náklady na údržbu strojů. Výrobní ředitel je tady odkázán na svou pravou ruku, šéfa údržby. Být stále bankéřem, diskuse s šéfem údržby by nejspíš skončila brzy. Naštěstí pro mne, za posledních pětadvacet let jsem se už trochu poučil. Pro vysvětlení následující ukázky: pokud vám někdo tvrdí, že pro kalkulaci jsou nejlepší přesně klíčovaná účetní data, v oblasti údržby to platí jen velmi omezeně. Přesná data vám dají pohled na určité konkrétní období. V něm se ale řada věcí odehrála  nahodile - především mám na mysli opravy nečekaných poruch. Na kalkulační sazbu by to nemělo mít vliv: dovedete si představit, jak na poradě říká controlle...

Doba radostného růstu,  zdá se,  skončila.  Do jisté míry  to platí i pro controlling.  Ty tam  jsou ambice devadesátek, tradiční metody se zakonzervovaly  a  snaha o lepší rozpočtování nebo přesnější kalkulaci jsou vnímány jako zdroje zbytečných problémů.  Controlleři, pokud nedostali za úkol agendu ESG,  vybarvují čísla  a  vytvářejí  grafy k ukazatelům, které hospodářskou   realitu   často spíše   zatemňují,   místo aby  umožnily  cílená  a  přesně definovaná opatření.   V  takovém prostředí  je  snadné  překročit  hranice  únosnosti   a   ztratit kredit profesionála.  Jak tomu zamezit? V novoročním čase pomáhají lidem předsevzetí. Tady je návrh, jak by mohla vypadat ta controllingová: Kdykoli to půjde: budu prosazovat pohled na firmu (volbou KPI, uspořádáním reportů) prostřednictvím procesů....

Před mnoha lety, ještě jako dítě, jsem viděl v televizi finále curlingového turnaje. Curling, jak se dočtete ve Wikipedii, je týmový olympijský sport, ve kterém se hráči snaží dopravit po ledu své kameny co nejpřesněji do vyznačeného prostoru (kruhů). Pohyb vrženého kamene (pokud si stále ještě nevybavujete, připomíná robotický vysavač, používaný v domácnostech) se ovlivňuje nářadím, které nejen připomíná, ale - světe div se - také se odborně označuje jako koště. Úsilí hráčů vést pohyb kamene optimální trasou za pomocí zběsilého rejdění koštěte po ledové ploše, ve snaze navést ho správným směrem, vypadá směšně. Jako dítě jsem si myslel, že jde o scénku z nějaké komediální revue. Vážnost, se kterou hru sledují hráči i diváci, existence rozhodčích a závěrečného ceremoniálu tento dojem ještě posilovala, asi tak, jako když někdo dokáže vyprávět anekdoty s kamennou tváří. Bez komediálního kontextu, zato se stejným dojmem absurdity, teď v dospělosti sleduji něco, co hru curling silně při...

Jakkoli složitá může být jejich role, projektoví manažeři žijí v jednoduchém světě. Úspěch při řízení projektu je dán pouze třemi parametry: dosáhnout projektového cíle včas (splnit termín), vejít se do rozpočtu (udržet náklady) a doručit výsledek podle očekávání (zajistit jeho kvalitu). Manažeři ve firmách, tedy partneři controllerů, jsou ale vesměs manažery procesními. Předmětem jejich zájmu jsou zejména činnosti uspořádané do procesů, realizovaných opakovaně. Řídit firmu prostřednictvím procesů je jako vařit oběd podle receptu. Výhody jsou nesporné: Tam, kde použijete předem popsaný postup, odpadá detailní kontrola výsledku, tak typická pro projekty.  Většinou stačí kontrolovat každý stý nebo tisící kus. Kapacitu nebo rychlost realizace procesu lze průběžně navyšovat zaškolením dalších osob a především, je-li postup jasně stanoven, opakování pod důsledným vedením „trenéra“ dává možnost postupného, ale stálého zlepšování.  Myšlenka, že analogicky s projektem má také dobře ří...

Pro celoživotního propagátora inovace kalkulačních postupů je docela obtížné přiznat, že v čele témat s klíčovým významem pro efektivní controlling možná stojí jedno ještě významnější: je jím způsob, který jste schopni vytěžit informace o aktuálním vývoji v momentě, kdy jsou k dispozici účetní výsledky minulého měsíce. Abychom si rozuměli: nevracím se pokorně do řad těch, kteří navěky adorují finanční controlling a finanční ukazatele. Význam účetních výsledků shrnutých do celkových výkazů v měsíční periodě (žádná kratší perioda nepřichází v úvahu, třeba jen kvůli tomu, jak jsou nám doručovány doklady dodavatelů) ovšem nechci a nemohu ignorovat. Především jde o dávku dat, jejichž získání jste věnovali obrovské úsilí a jejichž relevance je ve firmě respektována tak, jako v žádném jiném případě. Bylo by chybou nedát ji ústřední roli, když chcete firmu hodnotit - samozřejmě za předpokladu, že do hodnocení přivedete také všechny ostatní dostupné neúčetní informace (právě tento dovětek by se...

Dieselovým motorům nemůže být odzvoněno! Můj 2.0 TDi zanechává jen velmi malou uhlíkovou stopu a svými provozními náklady o parník poráží jakékoli jiné pohonné jednotky, soudě podle dat, poskytovaných jejich výrobci. Jeden háček tu je: má měření platí pouze při jízdě z kopce. Do kopce, mám-li si skvělé parametry udržet, budu potřebovat někoho, kdo mne vytáhne nebo vytlačí. Připadá vám to hloupé a absurdní? Předpokládám, že ano. Tak proč nám nepřipadají podobně absurdní ceny elektřiny ze solárů nebo větrníků - platné jen v případě, že fouká vítr nebo svítí slunce? Obnovitelné zdroje jsou skvělou volbou, o tom nemám žádné pochyby, proč nám ale ideologie musí zatemnit mozek v případě, kdy by měla nastoupit tvrdá čísla a racionalita? Jak si můžeme dovolit definovat optimální mix, když v přiřazení nákladů - controlleři a podnikoví ekonomové tomu říkají kalkulace - děláme takové hloupé a absurdní chyby? Neoceňuji a neporovnávám přece jednotku produkce, ale uspokojení potřeby. Tak jako potřeb...

Řízení ziskovosti je současně řízením výkonu vaší firmy. Z pohledu majitelů firem přece nejde o prodané kusy, hodiny, kilometry nebo tuny, ale o to, jak dobře nebo špatně firma slouží svému účelu – tedy jak  prostřednictvím zisku produkuje  bohatství svým majitelům. Orientace na zisk neznamená, že při řízení výkonnosti vystačíte s účetní výsledovkou, tedy výkazem zisku a ztráty. Řízení prostřednictvím účetních ukazatelů, jaké je běžné u nadnárodních korporací, představuje v jejich případě  pouze nejlepší ze špatných řešení. Přeceňovat význam takové metody u malých a středních firem, stejně jako v lokálních provozech řízených zahraniční matkou, není znakem vyspělosti, naopak, vede k absenci přirozených řídících mechanismů, které potřebuje podnikatel s omezenou tržní silou k zajištění své konkurenční pozice.  Jde mimo jiné o důslednou práci s výkonovými normami a rozpočtovými limity, předvídání budoucího vývoje, průběžné analýzy ziskovosti obchodních aktivit, úspěšnost...

V tržním prostředí kapitalismu bez přívlastků funguje individuální zisk nebo ztráta jako semafor, určující, kdy máte vyrazit a kdy naopak šlápnout na brzdu. Ačkoli jsme dokázali vyrobit umělé srdce a přistát na Měsíci, nahradit primitivní systém soutěže o zisk centrálním plánovacím mozkem neumíme doposud. Kdykoli jsme se o to pokusili, skončilo to navíc nepěkným fiaskem. Má-li být něco vyvažováno zlatem, je to umění počítat zisk nebo ztrátu. Tak, jako na silnici nesmí autem vyrazit člověk, který neprošel základním kurzem řízení, ani do podnikání by nejspíš neměl  vstoupit kdokoli, kdo postrádá orientaci v tom, co hodnotu vytváří a co ji naopak likviduje. Jinak se business mění v chaos, o úspěchu rozhoduje náhoda, nebo - v ještě horším případě - korupce a nepotismus. A co víc: Při vědomí, že téměř každé podnikání nás zbavuje určitého množství neobnovitelných zdrojů, nelze neživotaschopnou produkci vnímat jinak, než jako vyhazování vzácných pokladů oknem. Jsem přesvědčen, že v časech...

O struktuře manažerské výsledovky již byla ve FINBLOGu řeč několikrát - stačí zabrousit na příspěvky, v nichž se hovoří o krycích příspěvcích nebo hrubém zisku. Jen krátké připomenutí: Tam, kde výkaz zisku a ztráty (hovorově "výsledovka") v druhovém členění, tedy v podobě kterou pravděpodobně znáte z účetní závěrky, obsahuje pojem "výkonová spotřeba" a prakticky hned v prvním kroku odečítá obrovský balík nákladů za položky, jejichž jedinou společnou charakteristikou je, že byly získány nákupem, postupuje typická manažerská výsledovka obezřetněji:  nejprve od výnosů z hlavních činností firmy (tzv. "výkonů") odečte variabilní náklady hlavního procesu (u výrobce výroba a logistika, u obchodníka nákup a logistika), získá mezivýsledek označovaný jako "krycí příspěvek", v % výkonů "příspěvková marže", následně odečte zbývající náklady hlavního procesu, nutně už fixní, získá mezivýsledek označovaný jako "hrubý zisk", v % výkonů ...

Většina úloh, které si umím představit, je řešitelná přímým výpočtem nebo na základě  určitého samoučícího algoritmu.   Tam,  kde se dokáže rozhodnout  člověk s využitím staletí trénované inteligence, to dokáže i inteligentní stroj - a pravděpodobně bez potřeby dlouhodobého tréninku. Přesto si nemyslím, že nás inteligentní stroje v dohledné době zcela nahradí. Nemohou nás totiž sledovat. Pokud tedy budeme lpět na ochraně osobních dat tak, jako doposud. Mám-li hodnotit člověka, mohu hodiny pozorovat jeho práci a dělat si o ní obrázek - těžko si představit, že hledět na pracujícího člověka bude zakázáno. Kdybych si chtěl stejný obrázek vytvořit analýzou videozáznamu, budu mít problém. Nikoli s analýzou, ale s videozáznamem. Pravděpodobně bych  jej vůbec nemohl pořídit, určitě ne bez souhlasu toho, kdo je v hledáčku kamery. Dívat se, jak lidé pracují, zakázat nelze. Pořizovat záznam bude naproti tomu stále komplikovanější - díky GDPR a všemu dalšímu, co lidstv...

Ve firmách, zabývajících se individuálními zakázkami, ať už jde o implementaci SW nebo výrobu unikátních zařízení "na míru" (obecně užívaný termín  "projekt" raději neuvádím, v poslední době se více používá pro vývoj a dodávku automobilových dílů, tedy de facto projektově připravovanou opakovanou produkci), existuje tradiční námitka proti uplatnění obvyklých metod řízení, a sice "každý případ je úplně jiný".  Pokud jedete na dovolenou do Karibiku a loni jste byli třeba v Brdech, jde doopravdy o úplně jiné případy. Loňský budget na exotickou cestu jistě nevystačí, i když má stejný titul "dovolená" a proběhne i ve stejném měsíci, jako loni. Controllingem domácích výdajů vás snad ještě nikdo nepověřil (doufám). Jste-li controllerem projektové firmy, s obhajobou "ono to jednoduše nejde"  pravděpodobně nevystačíte. Pokud ano, tak do prvního průšvihu. Jistá inspirace, jak by to jít mohlo, přesto existuje. Paradoxně, najdete ji na místě, které...