pondělí 29. září 2014

Zapomenuté riziko

Účetnictví si s rizikovou expozicí podniku příliš nerozumí: pokud potřebujete zohlednit náklady rizika, lze tak učinit dokonce i daňově uznatelným způsobem – když si ovšem riziko pojistíte u některé z komerčních pojišťoven. Nechcete-li živit ze své marže finanční instituci, máte ještě šanci nahradit pojištění určitým nákladovým příspěvkem, vytvářejícím účetní rezervu. Taková položka však v daňových nákladech zřejmě neprojde. Rezerva je navíc pro účetní tak trochu nechtěné dítě: možnost, že si management část zisku odkládá na horší časy, bude totiž auditory vždy interpretována s předpokladem presumpce viny. Je tedy velmi pravděpodobné, že vyšší riziko (například ohrožení příjmů specifickými podmínkami trhu pro určitý produkt) v předběžném nebo průběžném hodnocení vašich aktivit můžete přehlédnout. Vybíráte-li ze dvou projektů, budete nejspíš volit ten ziskovější; může ovšem jít o zisk vyvažující jen málo - nebo vůbec nevyvažující - související rizika.

O to více užitku mohou přinést postupy založené na časové hodnotě peněz. Míra znehodnocení (diskontování) budoucích příjmů, označovaná jako „diskontní sazba“ je totiž z definice závislá na očekávaných rizicích. Pokud ji ovšem takovou chcete mít. Rozhodujete-li mezi realizací akce, týkající se existujících, dobře zvládnutých procesů u známých zákazníků, a zcela novým záměrem (neověřený produkt na neznámém trhu), pak by se použité diskontní sazby měly lišit o několik procent – rizikovější případ dostane samozřejmě více, takže vám musí více vydělat, aby ustál diskontování.

Překvapivě – většina podnikových výpočtů používá k diskontování vždy stejnou sazbu vážených nákladů kapitálu (WACC). Podobně se ostatně vyjadřují i někteří autoři ve svých publikacích (tuzemských; v zahraniční literatuře se z pochopitelných důvodů mnohem více odkazuje na tam dostupné indexy kapitálových trhů). Nerad bych se mýlil, ale WACC jako diskontní sazba je adekvátní riziku existujícího podniku. Použita pro nový projekt funguje tak, jako by specifická rizika tohoto projektu byla nulová. Je-li používána jedna sazba, tak riziková prémie (peníze navíc v ceně výrobku nebo služby), kterou trh většinou akceptuje, dává zákonitě vyniknout spíše rizikovějším projektům – neskončíme tedy všichni v drogovém byznyse?